Hanka hospodaří ve středočeských Zálezlicích a v Mochově, podle něj je na trhu nerovnoměrné postavení dodavatelů a obchodních řetězců. Některé z nich po něm vyžadují vratné obaly, které ale nakonec stojí více než jednorázové pytle.
Za vypláchnutí přepravky a její vrácení si pak podle Hanky účtují mezi 15 a 20 korunami, cena obalu pak dělá i čtvrtinu ceny zboží. A změny v tomto sazebníku se dělají pouze oznámením od odběratele. Podle pěstitele o situaci ví Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který se ale rozhodl situaci neřešit, což Hankovi vadí.
Podle mluvčího ÚOHS Martina Švandy úřad dosud od zelinářů žádný podnět neobdržel, nemohl se jím tedy ani zabývat. „Na danou problematiku jsme částečně narazili při jiném tržním šetření, avšak neměli jsme dostatek informací pro zahájení šetření nebo správního řízení. Nyní si informace od Zelinářské unie vyžádáme a situaci na trhu prověříme,“ dodal mluvčí.
Co Čech, to zahradník. Polovina lidí si sama pěstuje zeleninu. Obchody mají za drahé |
„Myslím si, že ÚOHS nedělá dobře svou práci,“ uvedl Hanka. Dodal, že se zelináři snaží dodávat do řetězců v co největší kvalitě. „Jsme rádi, že máme vratné obaly, jsme rádi, že je to ekologická varianta, my si vyzvedneme na centrálním skladu vypranou přepravku, naplníme ji, odvezeme ji na řetězec a máme problém tzv. vyřešený. To, co není vyřešené, je cena za tuto službu. Jedna obrátka obalů stojí 15–20 korun, někdy je ten obal s opakovaným použitím dražší než jednorázový.
A zvyšování cen této služby chodí podle něj jenom oznámením dodatkem ke smlouvě a cena obalu. Nevím, jak je to možné, ale prostě v tomto místě jsme naprosto bezradní,“ sdělil bývalý šéf známého podniku, který dříve býval i předseda Zelinářské unie Čech a Moravy.
Jednání o problému na ministerstvu přislíbil ale potravinový ombudsman Jindřich Fialka. Kulatý stůl mezi státem a ovocnáři a zelináři by se měl uskutečnit na konci prázdnin.
Plochy budou klesat
V letošním roce si zelináři jako jedni z mála na úrodu příliš nestěžují. Zelinářská unie zahájila v pondělí letní část sklizní, vysoké teploty nad 40 °C sice stoply rozvoj některých druhů jako je mrkev, třeba proti předloňsku jde ale podle nich o zlepšení. „Museli jsme si přesívat osm hektarů mrkve a v Mochově jsme měli krupobití, ale předloni jsme zde měli sedm živelných událostí za rok,“ řekl Hanka.
V letošním roce však pěstební plochy zeleniny klesly podle předběžných údajů Českého statistického úřadu o 447 hektarů na 11 824 hektarů. V poslední letech naopak rostly, přesto se těsně nedostaly na plochy, které měla česká zelenina před pádem po vstupu do EU. Po tehdejších skoro 12.500 hektarech klesly výsadby na necelých 9 tisíc hektarů.
Podle současné předsedkyně unie a farmářky ze Všestar na Královéhradecku Moniky Nebeské se dá očekávat pokles ploch i v dalších letech. Na vině je i nejistota ohledně právě klimatických problémů, jako jsou mrazíky, sucho nebo krupobití a s tím i rostoucí ceny pojištění, ale také nízké výkupní ceny zeleniny.
Pokud se farmář ozve, může prodávat do tří týdnů. Rohlík hledá dodavatele |
Jedním ze zjednodušení by podle Hanky mohlo být větší plánování ze strany obchodních řetězců, přes které se prodá kolem 80 procent české zeleniny. „Objednávky na zboží chodí pozdě nebo velmi pozdě,“ popsal. Jeho firma se chce na trhu udržet, snaží se tak brát prakticky všechny zakázky.
Ale situace, kdy jede sklízet brambory pro jednu objednávku ve čtyři ráno a další objednávka přijde na odpoledne a následně zaměstnanci sklízí brambory v 35 °C, je podle něj neúnosná. I z hlediska pracovní síly, zaměstnanci, často ze zahraničí, si podle něj často řeknou, zda takto má vypadat jejich život a poté odejdou do jiného oboru. Soběstačnost ČR v zelenině je přitom mezi 30–36 procenty.
