Musela to být tehdy významná hostina. Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka v roce 1623 možná slavil čerstvě udělenou funkci nejvyššího komorníka Českého království, možná byl jen rád, že před pěti lety přežil pražskou defenestraci. V každém případě šlechtickým hostům servíroval na talířích exotickou novinku: žluté hlízy vykopané ze země. Brambory.
První zmínka o bramborách na českém území je stará rovných 400 let. Nevíme, jak je kuchaři tehdy připravili ani zda si hosté pochutnali, od té doby však pronikly do české stravy.
„Tam, kde lidé začali pěstovat brambory, se ženy staly plodnějšími, rostla porodnost a snížila se dětská úmrtnost.“
