Výdaje za energie a bydlení jsou tahouny inflace. Analogicky se tak právě ony nejvíce zakusují do rodinných rozpočtů, jak ukazuje průzkum Banky Creditas. Dvaceti procentům dotázaných vzrostl o už významných tři až pět tisíc. Zhruba každá čtrnáctá domácnost si pak připlatí každý měsíc pět až deset tisíc.
Pouze devatenáct procent domácností uvedlo, že jim náklady související s bydlením letos vůbec nevzrostly. Stejnému počtu vzrostly maximálně o tisícovku měsíčně. Nejvíc je těch, kterým vzrostly měsíční náklady v rozmezí jednoho až třech tisíc. Takových je téměř třetina. Dvě procenta domácností hlásí nárůst přesahující deset tisíc korun.
Mzdy se o inflaci zvyšovat nemohou, ohrozilo by to zaměstnanost, říká bankéřka |
Dopad se dost liší zejména v Praze a zbytku republiky. Zatímco v Praze se růst nákladů na bydlení nedotkl jen deseti procent domácností, v celém zbytku ČR bylo takových domácností dvakrát tolik. Obecně se z výsledků jeví, že v Praze byl dopad výraznější. Například domácností, kterým se zvýšily náklady o tři až pět tisíc měsíčně je v Praze zhruba třetina, oproti tomu ve zbytku republiky je jich pětina.
Nárůst plateb koreluje s příjmem domácnosti. To se dá vysvětlit například větší podlahovou plochou bytů u lidí s vyššími příjmy. Výrazný nárůst nákladů (o tři tisíce korun měsíčně a víc) se tak týká zhruba čtvrtiny domácností s příjmem do 30 tisíc měsíčně a zhruba třetiny domácností s příjmem vyšším.
Drahé energie mění chování spotřebitelů
„Jen ceny plynu pro domácnosti byly v září téměř o 86 procent vyšší než loni, elektřiny o 38 , tepla o 21 procent. A to přitom zdražování energií není ještě konec,“ říká hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.
Naprostá většina lidí si proto už nyní zjistila, kolik bude příští rok za energie platit, nebo to vědí alespoň přibližně. Jen asi čtvrtina to neví vůbec. Z lidí, kteří ještě vůbec neví, jaké ceny energií budou mít, je to v Praze každý pátý, ve zbytku Čech každý čtvrtý a na Moravě každý třetí.
Zájem o budoucí ceny roste se vzděláním – ceny nezná 29 procent lidí se základním vzděláním nebo vyučením, 26 procent se střední školou a dvacet procent s vysokoškolským diplomem. Obecně se ale drtivá většina lidí o budoucí ceny zajímá a aspoň tuší, jaké budou.
„O co více zaplatíme za bydlení, o to méně nám zůstane na ostatní zboží a služby. Je nepochybné, že drahé bydlení změní chování spotřebitelů. Povede k dalšímu omezování nákupů v obchodech i v menším využívání služeb. Současně se však ale odrazí i v omezování spotřeby energií v bytech a rodinných domech a zvýší rovněž zájem o investice do úspor. V neposlední řadě změní poměry i na realitním trhu v neprospěch starších energeticky náročných bytů,“ očekává Dufek.
