„Když nezačneme konat, budeme mít reálný problém se zajištěním dostupnosti péče pro stárnoucí generaci,“ uvedl. Lidé, kteří si budou chtít zajistit větší kvalitu nebo dostupnost, si podle něj začnou ve větší míře za péči sami platit, což dostupnost omezí ještě víc, protože není dost ani personálu. Pokud budou soukromé peníze vstupovat do systému netransparentně, povede to podle něj k protekci. „Povede to k tomu, že nebude možné ochraňovat zranitelné skupiny obyvatelstva,“ řekl.
Podíl výdajů na zdravotnictví vůči hrubému domácímu produktu (HDP) neustále roste. Zvyšuje se i absolutní částka, v roce 2015 byly příjmy systému veřejného zdravotního pojištění 250 miliard korun, letos téměř dvojnásobek. Veřejné peníze, tedy zdravotní pojištění, platby státu do systému za děti, seniory nebo nezaměstnané, nebo příspěvky obcí a krajů ve financování zdravotnictví tvoří 86 procent.
Podle Hroboně je třeba zvýšit efektivitu zdravotnictví včetně využívání personálu a zároveň dávat do zdravotnictví tolik peněz, aby to bylo v souladu s ekonomickými možnostmi České republiky včetně soukromých. „Rozdíl mezi náklady a výnosy veřejného zdravotního pojištění, který nás čeká v dlouhodobější časové perspektivě zhruba 50 let, se pohybuje na úrovni procent hrubého domácího produktu,“ uvedl.
Polovina Čechů se obává, že stát neufinancuje zdravotnictví, vyplývá z průzkumu |
„Český zdravotní systém je kvalitní, kvalitu ovlivňuje objem prostředků určených pro pacienty, které ošetřují lidé ve zdravotnictví. Díky demografii počet pacientů poroste. Proto je zdravotnictví pod tlakem,“ doplnil Aleš Rod, výkonný ředitel Centra ekonomických a tržních analýz a člen NERVu.
„Proto je potřeba hledat nové nástroje financování, které musí dle mého názoru splňovat dvě podmínky: Nesmí nikomu ohrozit přístup ke stávající úrovni péče a musí mít politická rizika. Tím se nám výběr značně zužuje. Snížení závislosti na veřejných penězích je jedním z příkladů splňujících obě podmínky.“
Slovensko jako varování
Jako varovný příklad uvedl Hroboň situaci na Slovensku, kde dávají v současné době na osobu ze státních peněz asi o 25 procent nižší částku než ČR. V současné době podle něj tak Slováci v ordinacích praktických lékařů nebo ambulantních specialistů zaplatí ke zdravotnímu pojištění navíc v průměru deset až 15 eur. „Potřebujeme, aby peníze do systému přicházely transparentním způsobem a ke prospěchu všech,“ řekl.
Další dopady na systém se podle něj nedají předvídat snadno. „Finanční bilance nemocnic a finanční bilance zdravotních pojišťoven je propojená. Jestli se ta díra objeví víc v nemocnicích, nebo víc v pojišťovnách, záleží na konkrétních rozhodnutích, která někdy v budoucnu bude muset vláda udělat,“ řekl. Nemocnice čerpají zhruba polovinu peněz z veřejného zdravotního pojištění.
Rozdělení peněz na další rok vyjednávají vždy na jaře se zdravotními pojišťovnami zástupci jednotlivých segmentů zdravotní péče. Dohodu ale uzavírá malá část z nich. „Upadá velmi rychle význam dohod mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli péče. Je obrovský prostor pro politické zásahy do financování zdravotnictví,“ uvedl viceprezident Hospodářské komory ČR Tomáš Prouza.
Češi letos strávili na nemocenské v průměru 32,5 dne, meziročně déle |
Poslední dva roky je systém veřejného zdravotního pojištění ve schodku, letošní se podle Prouzy očekává kolem 13,5 miliardy korun. Letos v dubnu vláda rozhodla, že v příštím roce MZd v úhradové vyhlášce nemá schodek dovolit, podle Prouzy je ale potřeba, aby bylo toto pravidlo i v zákoně.
Zdravotní péče bude potřeba víc než v současné době kvůli stárnutí populace. „Stárnutí populace na jedné straně zvyšuje poptávku po zdravotní péči, na druhé straně snižuje podíl práceschopné populace,“ uvedl Hroboň. Právě pracující lidé odvádějí do systému veřejného zdravotního pojištění většinu peněz. Náklady na zdravotní péči by se podle Hroboně neměly posuzovat samostatně, ale spolu se sociální péčí, ve které dobře fungující zdravotnictví naopak výdaje šetří.
Data podle ředitele ÚZIS Duška ukazují, že do roku 2040 se více než zdvojnásobí počet seniorů starších 85 let, kteří jsou většinou velmi nemocní. Populace nad 75 let bude 1,6krát větší. „Všechna makrodata ukazují, že zdravotnictví čeká velmi těžkých 20 až 30 let,“ řekl. ÚZIS bude podle něj pro dohodovací řízení od příštího roku dodávat nová data, dosud byla jejich zdrojem analytická komise složená ze zástupců zdravotních pojišťoven.
