Průměrný počet let, které lidé v EU prožijí ve zdraví, byl v roce 2023 celkem 63,1 let. To je průměrný věk za obě pohlaví, ženy jsou na tom totiž o něco lépe (63,3 let) než muži (62,8 let). Vyplývá to z šetření Eurostatu, který zkoumal počet let zdravého života, který lidé prožijí bez toho, aby museli omezovat své aktivity v důsledku zdravotního stavu.
Paradoxně ale mají muži z určitého úhlu pohledu výhodu. „Ženy žijí obecně déle, což jim přináší vyšší absolutní počet zdravých let. Muži ale tráví větší podíl svého života ve zdraví,“ říká Tomáš Kučera, demograf z Katedry demografie a geodemografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
To, že mají ženy vyšší průměrnou délku života prožitého ve zdraví, je zdá se evropským standardem. Dvě třetiny zemí EU vykazují stejný vzorec. Hlavním faktorem je rozdílné chování a životní styl. „Muži častěji kouří, více pijí alkohol, častěji pracují v rizikových povoláních a méně se věnují prevenci,“ říká David Navrátil, hlavní ekonom České spořitelny. Muži navíc chodí k lékaři často později než ženy a také méně často.
Rakovina, alergie i psychické potíže. Tetování ohrožuje zdraví, ukazují výzkumy |
Důvody jsou také čistě biologické, jako například ochrana estrogenem. „Estrogen poskytuje ochranu (antioxidační účinky, snižování poškození DNA), zatímco testosteron je spojen s horší imunitou a zvýšeným kardiovaskulárním rizikem,“ vysvětluje Tomáš Kučera. Důkaz, že méně testosteronu koreluje s vyšší délkou života, poskytuje i speciální studie. „Studie zaměřené na eunuchy, kteří produkují méně testosteronu, ukazují, že žijí výrazně déle,“ dodává Tomáš Kučera.
Za co může genetika
Důležitá je také genetika a rozdíly v imunitě. Svou roli pak hrají i sociální faktory. „Ženy více využívají zdravotní péči, muži častěji riskují,“ poukazuje Kučera. A pochopitelně se na výsledném poměru podepisují i zdravotní faktory. „Muži mají častěji fatální nemoci, ženy spíše chronické nefatální,“ dodává.
Nejvyšší průměrnou délku života prožitou ve zdraví z celé EU má Malta, a to pro obě pohlaví. U mužů je to 71,7 let a u žen 71,1 let. Pak se ovšem údaje liší. U mužů je na druhém místě Itálie (68,5 let) a na třetím Švédsko (67,2 let). U žen patří druhé místo Bulharsku (71 let) a až poté Itálii 69,6 let).
Bulharsko navíc vykazuje neobvyklý fenomén, kdy délka života prožitá ve zdraví se pro obě pohlaví výrazně liší. Zatímco u žen je to 71 let, tedy druhá nejvyšší ze sledovaných zemí, u mužů je to 66,3 let. Takto velký rozdíl mezi pohlavími není běžný. Důvody jsou primárně zdravotní.
Od léčby k prevenci. Pilulka rozšiřuje byznys o vlastní doplňky strany |
„Bulharské zdravotnictví je chronicky podfinancované, dostupnost péče je nižší a muži tradičně méně vyhledávají prevenci,“ popisuje David Navrátil. Bulharští muži tak často umírají dříve nebo mají zdravotní problémy už ve středním věku. Jejich počet zdravých let se tím snižuje.
Ženy naproti tomu na tyto nemoci neumírají tak brzy. „Studie ukazuje, že právě kardiovaskulární nemoci vysvětlují asi polovinu rozdílu mezi pohlavími,“ dodává Kučera. Ženy také častěji nesou odpovědnost za domácnost a zdraví rodiny. „To paradoxně zvyšuje jejich zdravotní gramotnost a využívání péče,“ míní Navrátil.
Muži v Bulharsku mají také nejvyšší míru kouření v celé EU. Také konzumují alkohol ve vyšší míře, než je evropský průměr.
Velký propad Slovenska
Co se týče nejnižšího počtu let prožitých ve zdraví, u žen je to Lotyšsko (54,3 let), Dánsko (55,4 let) a Finsko (55,9 let). U mužů je to Lotyšsko (51,2 let), Estonsko (56,5 let) a Slovensko (56,8 let).
To, že Lotyšsko figuruje mezi třemi nejhoršími zeměmi u obou pohlaví, je dáno systémovým problémem. „Obě pohlaví jsou negativně ovlivněna slabým zdravotním systémem, vysokou mírou chronických nemocí a socioekonomickými problémy,“ vysvětluje Tomáš Kučera.
Česko skončilo přibližně uprostřed. Z 26 sledovaných zemí skončilo na patnáctém místě a lehce pod evropským průměrem. Průměrná délka života prožitého ve zdraví je u žen 62,6 let a u mužů 61,5 let.
Nedostatek pohybu nás stojí miliardy. A proč se inspirovat ve Skandinávii |
Obecně však poměrně dost propadlo Slovensko, kdy pro muže je průměrná délka života prožitého ve zdraví nejnižší z celé EU (56,8) a u žen je pak 58,2 let. „Rozdíl mezi Českem a Slovenskem v počtu zdravých let je způsoben lepší dostupností preventivní a primární péče v Česku, nižší mírou rizikového chování (alkohol, kouření) a lepším zvládnutím kardiovaskulárních onemocnění,“ vyjmenovává Tomáš Kučera.
Naproti tomu Slovensko má slabší zdravotní systém a horší životní styl, což se výrazněji odráží u mužů. „Slovensko má jeden z nejvyšších podílů úmrtí způsobených preventabilními a léčebnými příčinami v EU,“ uzavírá Tomáš Kučera.
Svou roli hrají také větší socioekonomické nerovnosti. „Mohou to také způsobovat sociální determinanty, jako rozdíly v příjmové nerovnosti, vyšší podíl romské menšiny na Slovensku s výrazně nižší délkou dožití ve zdraví,“ uzavírá David Navrátil.
