V rámci iniciativy Byrokratický detox Hospodářská komora ČR uvádí, že průměrný podnikatel stráví ročně asi 240 hodin administrativními povinnostmi. S jakou hranicí pracujete v rámci návrhu antibyrokratického zákona? O kolik hodin níže je podle vás realistické se dostat?
Kvalifikovaný odhad čísla 240 hodin ročně vychází z analýzy CETA. Tolik času věnuje v průměru každý podnikatel ročně administrativě – vedení účetnictví, daním, hlášením vůči státu a pracovněprávní agendě. Jsme přesvědčeni, že tuto zátěž lze snížit o pětinu až čtvrtinu, zhruba o 50 až 60 hodin ročně.
Jde však o odhad, protože dnes neexistuje přesná mapa povinností. Nevíme, kde se povinnosti překrývají, kde jsou zastaralé nebo dávno překonané jinými. Je to způsobené tím, že dnes platí přibližně 30 tisíc právních předpisů a jejich počet neustále roste. Významně k tomu přispívá regulace přicházející z Bruselu, a to buď přímo nebo transpozicí povinností do českého práva.
Proto prosazujeme tabulky povinností ke každému zákonu na národní i evropské úrovni. Jen díky nim uvidíme, které povinnosti a pro jaké skupiny podnikatelů přesně platí. Protože jiné povinnosti má sádrokartonář a jiné lékař. Každá nová povinnost by přitom měla být kompenzována zrušením stávající. Po zavedení tabulek povinností vidíme střednědobý potenciál k další úspoře. Čísla, na které se ptáte, kde a o kolik hodin podnikatelům ulevíme, totiž zpřesní až první audit povinností.
Zdeněk ZajíčekČeský politik a advokát, v letech 1996 až 1998 poslanec Poslanecké sněmovny PČR, v letech 2006 až 2013 postupně náměstek ministra vnitra ČR, ministra spravedlnosti ČR a ministra financí ČR. Od roku 2018 zastupitel hlavního města Prahy, je členem ODS, v letech 2022 až 2023 vykonával funkci místopředsedy strany. V letech 2020 až 2023 byl také viceprezidentem Hospodářské komory ČR, od května 2023 komoře předsedá. |
Jak moc se byrokracie podnikatelům v Česku prodražuje? Máte k dispozici nějaký představitelný roční odhad? Jaké konkrétní úkony se na této částce podílejí nejvíce a kde Hospodářská komora vidí největší prostor pro úspory?
Podle propočtů Eurochambres stojí byrokracie evropské podnikatele v průměru asi 12 centů z každého eura vytvořené hodnoty. V Česku jsme to přepočítali z průměrných 240 hodin administrativy, na počet firem a mzdové náklady. Vyšlo nám to na více než 70 miliard korun ročně. Největší podíl na tom mají daně a účetnictví, agenda kolem zaměstnanců, pracovněprávní povinnosti, bezpečnost práce a duplicitní hlášení.
Pokud se tedy podaří zátěž snížit o 20 až 25 procent, což je i deklarovaný cíl Evropské komise, znamenalo by to v Česku úsporu 15 až 18 miliard ročně. To jsou peníze, které dnes mizí v administrativě místo toho, aby šly do rozvoje firem, digitalizace, robotizace, obecně do ekonomiky.
Byrokracie firmám sebere miliony hodin, změny přicházejí jen pomalu |
Značná část regulací k nám přichází z Evropské unie – Česká republika je přitom známá tím, že na řadu směrnic uplatňuje tzv. gold-plating. Jak by tuto nežádoucí praxi řešil váš antibyrokratický zákon?
Je pravda, že Česko má tendenci evropské předpisy „pozlacovat“. Někdy se tak děje už při přípravě transpozice na ministerstvu, jindy až v průběhu projednání v parlamentu. Antibyrokratický zákon je navržen tak, aby nastavil pro takové případy žádoucí procesní brzdy a zajistil transparentnost. Pak by se gold-plating stal výjimkou a byl by možný jen v těch případech, kde je ve prospěch českých podnikatelů skutečně odůvodněný.
Antibyrokratický zákon politikům nebo úředníkům nezabrání „něco“ do zákonů přidat, ale donutí je to férově přiznat, patřičně zdůvodnit a odpovědně vyčíslit. Tím se glod-plating výrazně omezí.
MPO loni – ještě za působení Jozefa Síkely – představilo balíček 22 opatření pro snižování byrokracie. Jak na ně vaše návrhy navazují? V čem je naopak rozšiřují nebo přepracovávají?
Nebyl to jen tento zmiňovaný balíček, takových dílčích kroků, byť jdou správným směrem, bylo v uplynulém období vícero. Pořád jde ale o dílčí opatření, která pomohou jen částečně. Není to žádoucí systémová změna komplexního přístupu k pročištění právního řádu. Jednotlivé užší balíčky nevyřeší legislativní smršť, ta se na podnikatele z národního i evropského prostředí valí dál a produkuje nové a nové povinnosti, regulace a administrativu.
Antibyrokratický zákon je na rozdíl od jednorázových opatření systémově ukotvené řešení. Já to vysvětluji na alegorii rybníku: představte si rybník plný bahna. Vybagrujete ho a chvíli je čistý. Ale pokud nezajistíte, aby do něj dál nepřitékalo bahno, za pár let jste zase tam, kde jste byli na začátku, přestože hladina může vypadat pořád malebně. Balíček MPO je o tom jednorázovém vybagrování. My nabízíme mechanismus, který zabrání, aby se rybník znovu zanášel.
Stát nemá právo žádat jeden údaj dvakrát, říká Češka, která bude krotit byrokracii |
Součástí vaší reformy mají být tzv. tabulky povinností. V ČR platí přes 30 tisíc právních předpisů. Dokážete si představit, že v takovém množství bude tabulky vůbec možné zkompletovat? Kdo je bude mít na starosti a kdo je bude pravidelně aktualizovat?
Každý zákon, pokud není čistě deklarativní, je ve skutečnosti jen vyjádřením toho, že někdo má nějakou povinnost, kterou musí splnit určitým způsobem, v určité lhůtě a většinou pod hrozbou nějaké sankce. Proto platí, že každý zákon lze převést do přehledné tabulky povinností.
Tento princip už je zakotven v zákoně o Sbírce zákonů. Od roku 2026 budou muset mít nové a novelizované předpisy tabulku povinností. Ostatně tento přístup doporučil i Evropský hospodářský a sociální výbor jako vhodný pro celou EU, a to nejen pro vznikající, ale také pro již platné evropské normy.
Bez tabulek nevidíme duplicity, zbytečnosti a často ani gold-plating. S tabulkami získáme přesnější mapu povinností, která umožní cílené rušení a průběžné zjednodušování. Náklady na zavedení této systémové změny jsou řádově menší než získané úspory z omezení byrokracie, šlo by o jednorázovou investici do trvalé transparentnosti.
Ano, zpočátku to nebude jednoduché, ale je to cena, kterou musíme zaplatit, jinak systémové řešení jak z legislativní džungle ven, nenajdeme. Do budoucna může pomoci i umělá inteligence, ale nejdřív ji musíme naučit, co v právním textu představuje povinnost. První velké vyčištění právního řádu by mohlo být hotovo během dvou let. Není nejdůležitější, kdo ho udělá, ale to, aby se skutečně stalo. A Hospodářská komora je připravena pomoci.
Hospodářská komora považuje za problém i to, že se podnikatelé ve svých povinnostech nedokážou zorientovat. Jak chcete zajistit nápravu této situace? Má kvůli tomu vzniknout nový specializovaný úřad?
V desítkách tisíc předpisů se často ztrácejí i samotní právníci, natož podnikatelé. Řešením ale není nový úřad, nýbrž přímá a srozumitelná navigace k jednoduchému přehledu povinností. Je třeba využít existující kapacity a dát jim jasné role. Cílem je skrz tabulky povinností zkrátit čas pro orientaci v tom, které povinnosti se týkají zrovna mě, mého podnikání. Takže určitě ne nový úřad, ale řekněme nový pořádek.
Komora chce uzákonit dýška. Navrhuje i další gastronomická opatření |
V minulosti jste zmínil, že byste uvítal vytvoření jakéhosi oborového „podnikatelského batohu“, v němž by byly povinnosti členěny podle jednotlivých odvětví. Máte konkrétní představu, jakými kategoriemi by měl být tento „batoh“ naplněn? A kdo by odpovídal za jeho aktualizaci?
Batoh je samozřejmě určitá alegorie, podobně jako již zmíněný rybník. „Podnikatelský batoh“ je obrazné vyústění tabulek povinností: z jejich dat umíme každému podnikateli poskládat přehled toho, co skutečně nese na zádech.
Cílem je přehlednost, personalizace a měřitelnost „váhy batohu“ v hodinách a korunách. Podnikatel při pohledu do svého batohu na první pohled vidí, co se ho a v jakých termínech týká. Potřebujeme systém, který dokáže kvantifikovat to, co podnikatelé skutečně nesou a unesou na svých zádech.
Dnes vlastně nikdo přesně neví, co si kdo v batozích nese. Stát by tím získal měřitelný ukazatel jím kladené zátěže. Uvidí, koho a v jakém okamžiku batohy nejvíce tíží a kam má cílit efektivní pomoc pro úlevu zátěže.
V Blanické výzvě oslovujete politiky napříč politickým spektrem, aby podpořili vámi navrhovanou reformu. Máte už za sebou konkrétní jednání?
Byrokratický detox je praktický návrh řešení, ne politický manifest. Jde o to, jak povinnosti v právním řádu identifikovat, popsat a systematicky řídit. Blanickou výzvou jsme chtěli politikům jasně říct: nadměrná regulace a byrokracie je problém prosperity naší země i celé Evropy. Výzva míří na všechny, kdo chtějí růst.
Ano, jednání probíhají. Vedeme průběžné konzultace s poslanci napříč kluby i se zástupci několika resortů a institucí. Cílem je sladit podporu pro klíčové prvky reformy. Na naši výzvu jsme dostali souhlasné reakce napříč politickým spektrem. Některé strany si už přijetí zákona daly do volebních programů, jednotliví poslanci deklarovali ochotu návrh podporovat a prosazovat.
Nebudu tipovat, kdo je nám blíž a kdo dál. Ale jsem přesvědčen, že máme s naší iniciativou velmi dobrou šanci uspět. Už proto, že prakticky všichni politici souhlasí, že byrokracie je problém, který musíme řešit. A nikdo jiný, než Hospodářská komora zatím na stůl nepoložil ucelené systémové řešení.
