Jedna kilowatthodina totiž podle něj stojí 6 korun, zatím co podle toho Evropského vychází zhruba na 7 korun a 10 haléřů.
K avizovaným šesti korunám je zapotřebí si přičíst přibližně 30 až 40 procent za ostatní poplatky, služby a také DPH, které domácnosti pravidelně platí. Konečná cena za 1 kWh se tak bude pro odběratele primárně lišit podle poplatku za distribuční sazby v rozmezí mezi 7 až 9 korunami.
Levnější bude i výroba energie pro české výrobce. Podle návrhu Evropské unie by měla maximální cena za výrobu jedné megawatthodiny být asi 180 eur, podle rozhodnutí vlády je ale strop ještě níže, a to na 140 eurech. Návrhy české vlády a Evropské unie si navzájem nepřekážejí a naopak by se měly doplňovat.
V roce 2021 domácnosti za silovou elektřinu platily přibližně dvě koruny za kWh včetně DPH a cena na začátku roku 2022 před novými ceníky činila 3,8 koruny. Nyní domácnosti platí přibližně za kWh i sedm korun. To je o 50 procent méně, než jsou maximální ceny, na které elektřina aktuálně „vylétla“ některým domácnostem.
Pokud kupují elektřinu za spotové ceny, platí až 12 korun za kWh. Ale strop je zhruba o polovinu více, než kolik se běžně platilo před energetickou krizí.