Uvedené poplatky se však týkají pouze finančních klientů – tedy jiných bank, pojišťoven či investičních společností. U účtů v tuzemsku méně obvyklých měn, jako jsou švýcarské franky či japonské jeny, mohou být od určité výše „trestáni“ všichni podnikatelé a firmy. Soukromých střadatelů se poplatky netýkají.
Banka tak reaguje na záporné úrokové sazby, které stanovily některé zahraniční centrální banky. „Zavedení poplatku nám umožňuje okamžitě reagovat na případný pokles úrokových sazeb do záporu. Banka má dle ceníku možnost tyto poplatky účtovat, avšak k jejich uplatnění dochází velmi selektivně,“ říká mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká.
O individuálním posouzení hovoří i ostatní banky, které mají obdobný poplatek v ceníku pro firmy a korporace. V ČSOB či České spořitelně se týká všech měn, v Komerční bance se platí u účtů ve švýcarských francích. Některé banky, například UniCredit Bank či Moneta, dle vlastního vyjádření poplatky za nadlimitní zůstatky nemají vůbec.
Záporné úroky rozhýbou ekonomiku, doufají centrální banky
Centrální bankéři v Česku zatím drží úroky těsně nad nulou (inflace se zvedá, takže už by nemusely jít pod ni), nicméně banky zápolí se zápornými výnosy českých státních dluhopisů, do nichž ukládají volné peníze.
Provázanost světové ekonomiky navíc ovlivňuje i dění v Česku. Záporné sazby jsou nyní v zemích, kde žije celkem půl miliardy lidí, a na výkonu světové ekonomiky se podílejí čtvrtinou. Kromě eurozóny jsou třeba ve Švýcarsku, Skandinávii nebo v Japonsku.
Strážci ekonomiky doufají, že jim politika záporných sazeb pomůže rozhýbat ekonomiku. Má odradit banky, aby si volné peníze odkládaly nevýhodně u centrálních bank a raději je rozpůjčovaly podnikům.
To se však zatím daří jen zčásti. Jak ve svém komentáři pro list Financial Times píše dluhopisový guru Bill Gross, mohou tato opatření dokonce zadřít motor reálné ekonomiky. Ukazuje se to na propadu produktivity a slabém růstu investic, který se nikdy nevrátil na úroveň běžnou před krizí v roce 2008.
„Jasná známka zoufalství“
Podle studie ratingové agentury Standard & Poor’s zveřejněné ve čtvrtek je navíc politika centrálních bank „jasnou známkou zoufalství“, která může mít pro světovou ekonomiku řadu nezamýšlených dopadů. Třeba takových, že přinutí banky k poskytování příliš rizikových půjček. Série krachů by následně mohla ohrozit stabilitu bankovního systému, jejíž náprava by stála obrovské množství peněz.
Stejná analýza ukazuje, že prostředí záporných sazeb už okusuje zisky finančních ústavů, zejména bank s velkým objemem vkladů. Evropské banky tak budou muset podle expertů přistoupit k podstatnému snížení nákladů či k zavádění či zvyšování poplatků u běžných účtů. Negativní úroky už podle Standard &Poor’s od roku 2014, kdy je Evropská centrální banka zavedla, stály evropské banky 2,6 miliardy eur.
Až dosud banky nepřenášely tyto náklady na drobné klienty. Jenže tento týden oznámila už druhá německá banka (regionálního významu), že zpoplatní vysoké zůstatky i soukromým střadatelům. A od pondělí zavede záporné úroky pro část velkých korporátních klientů také Royal Bank of Scotland, byť v Británii úroky pod nulu neklesly.
Ne všichni jsou ze záporných úroků smutní, vydělat mohou třeba výrobci trezorů. Pokud by centrální banky stlačily své sazby ještě víc do záporu, mohou dát bankéři přednost papírovým bankovkám. A na to budou zcela jistě potřebovat bytelné sejfy.
