Současné nastavení vzniklo kvůli tomu, že zdanitelný příjem zaměstnancům vzniká v okamžiku, kdy uplatní své právo na nákup akcie za zvýhodněnou cenu. To se děje ve chvíli, kdy akcii dostanou. Daň navíc musí zaplatit i v případě, že akcie obdrželi bezplatně.
„Zdanitelným příjmem ze závislé činnosti je rozdíl mezi zvýhodněnou kupní (opční) cenou akcie a její tržní hodnotou v okamžiku nabytí, popřípadě ve výši tržní ceny akcie, pokud byla obdržena bezplatně,“ říká Lenka Nováková, daňová expertka poradenské společnosti KPMG.
Dluhopisy, nebo akcie? Kam bezpečně investovat a jak rozpoznat podvod |
Takový přístup byl v minulosti často terčem kritiky, neboť zaměstnanci nic reálně nevydělají, a přesto musí hradit daň a pojistné. „V současnosti dochází ke dvojímu zdanění. To první nastává v okamžiku nabytí akcie a druhé při prodeji podílu zaměstnancem třetí osobě, kdy se má jako ostatní příjem odvést daň z rozdílu mezi prodejní cenou podílu a dodaněnou hodnotou při nabytí podílu zaměstnancem,“ dodává Tomáš Ditrych, zakladatel a partner advokátní kanceláře Mavericks.
Okamžik zdanění
Poslaneckou sněmovnou minulý týden prošel pozměňovací návrh zákona, který by okamžik zdanění posunul. „Rozdíl mezi zvýhodněnou kupní cenou akcie a její tržní hodnotou (popřípadě tržní hodnotou akcie nabyté bezplatně) nebude zaměstnanci přidaňován jako příjem ze závislé činnosti v okamžiku nabytí zaměstnanecké akcie, nýbrž až v budoucnu, pokud nastane první z okamžiků definovaných v pozměňovacím návrhu,“ tvrdí Lenka Nováková.
Například při prodeji akcií zaměstnanec obdrží peněžní prostředky za prodej a z těchto peněz zároveň může zaplatit související daň a pojistné. „Není to však jediný moment, kdy může dojít ke zdanění, jak uvádí nová úprava,“ upozorňuje Tereza Kavan Klimešová, partnerka v daňovém a právním oddělení poradenské a technologické společnosti Deloitte.
„Mezi další fáze, při kterých může dojít k dodanění, patří například situace, kdy zaměstnanec ukončí pracovní poměr nebo když přestane být zaměstnanec či zaměstnavatel rezidentem České republiky atd. Tyto další momenty značně komplikují původní záměr,“ vysvětluje Kavan Klimešová.
Se současným návrhem zákona není spokojený ani Vít Horký, zakladatel neziskové organizace Czech Founders. „Z mého pohledu je návrh z dílny ministerstva financí napsaný nešťastně a komplikuje situaci startupů. Myslím si, že zaměstnanec by měl odvádět daně z akcií, které získal skrze opční program, až poté, co se firma prodá a na bankovní účet dostane výplatu,“ uvádí.
Úředníci návrhy nezohlednili
Z navrhované úpravy navíc plyne, že zaměstnanec se nadále může dostat do situací, kdy daň ze zaměstnanecké akcie zaplatit musí, ačkoli žádné peníze z akcií neobdržel. Třeba ve zmíněném případě, že ve firmě přestane být zaměstnancem. „Pevně věřím, že je stále ještě možnost dospět k úpravě, která by tento problém vyřešila,“ dodává Horký.
„Z tohoto důvodu bude podle našeho názoru navrhovaná legislativní úprava – bude-li přijata v aktuálním znění – v praxi použitelná pouze pro větší korporace, které si vzhledem ke svým hospodářským výsledkům budou moci riziko ‚předčasného‘ zdanění dovolit,“ vysvětluje Ditrych. Naopak pro zaměstnance startupů bude takové riziko často nepřijatelné. „Legislativní návrh proto bude pro takové subjekty v praxi zřejmě nevyužitelný,“ dodává Ditrych.
Při tvorbě novely mělo ministerstvo financí k dispozici i návrh znění zákona vycházející ze zahraniční praxe a lokálního kontextu a jejž připravili právní odborníci, kteří se startupy pracují.
„Výsledná podoba návrhu z dílny ministerstva financí ovšem odborná doporučení nezohlednila. Navrhovaný zákon se ke mně navíc dostal jen pár dnů předtím, než měl projít Poslaneckou sněmovnou v podobě přílepku k jinému zákonu, a tudíž bez možnosti se k němu pořádně vyjádřit. Fascinuje mě, že se zde roky nic nedělo a najednou je třeba vše udělat extrémně rychle, což se podepisuje na kvalitě,“ říká Horký.
Situace se ale ještě může změnit. V současné době je v legislativním procesu také alternativní návrh úřadu ministryně pro vědu, výzkum a inovace. Tento návrh je výrazně benevolentnější a zavádí mimo jiné za stanovených podmínek také úplné osvobození od zaměstnaneckého příjmu v případě nabytí akcií či podílů zaměstnancem.
Také hledáte dobrého zaměstnavatele? Najděte ho na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz |
