Zda se novopečený živnostník chytí, záleží především na podnikatelském nápadu a vůli vydržet, zpočátku i s minimálními příjmy. S nezbytnou dávkou štěstí se vše může podařit jako podnikatelce ze severu Čech, která pro svého muže zedníka ušila do pracovní helmy vložku, aby mu nebylo v zimě chladno. Dnes je úspěšnou majitelkou prosperující firmy. Nebo několika klukům, kteří si řekli, jaká škoda, že už si nemůžeme koupit v trafice "kusovku", když na celou krabičku cigaret často nezbývá. Možná z nich budou milionáři.
Stát se podnikatelem? Administrativně nic složitého
při zakládání živnosti budoucí podnikatel vyplní :
- žádost o výpis z rejstříku trestů u soudu
- žádost o vydání živnostenského listu na živnostenském úřadě
- přihlášku k platbě daně z příjmů na finančním úřadě, případně přihlášku k platbě daně z přidané hodnoty
- registraci u správy sociálního zabezpečení
- registraci u zdravotní pojišťovny
zaplatí
- tisícikorunový poplatek za vydání živnostenského oprávnění
- padesátikorunový poplatek za výpis z rejstříku trestů
Začínající podnikatelé mohou získat až osmdesát tisíc korun
Každý začátek je těžký. O založení živnosti to platí v současné době dvojnásob. Radu či dokonce finanční úlevu vyvažuje každý začínající podnikatel zlatem. Jednou z institucí, která nováčkům poskytne do začátku "něco na přilepšenou", je úřad práce. Za jedno vytvořené pracovní místo, tedy i pro samého živnostníka, může vyplatit až osmdesát tisíc korun.
Lidé se změněnou pracovní schopností mají nárok dokonce na sto tisíc korun.
Peníze ve formě nenávratné dotace nebo bezúročné půjčky, kterou úřadu vrací v dohodnutých splátkách, musí podnikatel použít na vybavení nového pracoviště.
Například pekařka na nákup trouby a kuchyňských pomůcek, účetní na pořízení počítače a softwaru. Z peněz nelze naopak hradit nájem či nákup zboží a materiálu.
Úřad si po čase zkontroluje, zda ho živnostník nenapálil a opravdu použil částku na dohodnutý účel. Pokud by za ně koupil rodině novou sedací soupravu, má smůlu, musí peníze vrátit. I v případě, že ukončí podnikatelskou dráhu do dvou let, bude po něm chtít úřad alikvotní část sumy nazpět.
Žádost o příspěvek podaný spolu s podnikatelským záměrem, který je třeba podat na úřad práce, posuzuje komise. Ta dává přednost životaschopným záměrům, "v kursu" jsou služby, zejména řemeslné a drobná výroba. V očích posuzujících jsou ve výhodě i ti, kteří absolvovali rekvalifikační kurs pro začínající podnikatele pořádaný úřadem práce.
Úřad práce má otevřenou dlaň i pro firmy, které umožní pracovat jiným registrovaným nezaměstnaným. Zejména pokud patří k problémovým skupinám - invalidé, matky s dětmi či lidé nad padesát let. Po dva roky vyplácí podnikatelům, kteří vytvoří nové pracovní místo, takzvaný příspěvek ke mzdě, teoreticky až do výše sta procent platu, obvykle však zhruba polovinu. Například od mosteckého úřadu podnikatelé obvykle dostávají na jednoho zaměstnance okolo 3300 korun.
Užitečnou injekcí mohou být i příspěvky na úhradu úroků či záruky za úvěry z programů podpory podnikání Českomoravské záruční a rozvojové banky. Jak a kde správně o podporu požádat, poradí podnikatelům na okresní hospodářské komoře.