Ministerstvo životního prostředí má za to, že povinné zálohování by radikálně omezilo množství nevyužitých obalů, a chystá proto novelu zákona. Zálohování podporuje také hlavní město Praha, například kvůli čistším ulicím nebo snížení nákladů. Připomínky má naopak mnoho zainteresovaných stran počínaje Českou asociací odpadového hospodářství přes Svaz měst a obcí či Asociaci krajů až po Hospodářskou komoru.
Jak si vysvětlujete, že jste jako Česká asociace odpadového hospodářství nebyli vpuštěni na jednání pléna Legislativní rady vlády?
Jako ČAOH se k účasti a vystoupení na LRV nikdo nehlásil. Vystoupit chtěl místopředseda Svazu měst a obcí ČR, zástupce Sdružení místních samospráv ČR, člen představenstva Hospodářské komory ČR a já za Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů, jakožto člena tripartity.
Nikomu z nás to nebylo umožněno. Jako důvod toho, že jsme nesměli vystoupit, byly sděleny kapacitní důvody. Byli jsme po celou dobu v předsálí, všichni jsme viděli řadu volných míst v jednací místnosti. Prostě se někdo bál, že se k této věci budou na jednání vyjadřovat tzv. povinná připomínková místa. Proč se někdo bál, je třeba ptát se jinde.
I Rakousko zavádí zálohy na petky a plechovky. Stánkaři s buřty se ale bouří |
Nejste tedy jediní, kterým byl přístup zakázán, není to proto, že chce ministr Hladík nejprve přijít s uceleným konceptem zálohování PET láhví a plechovek?
To nepochybně už přišel, když návrh podal do připomínkového řízení. Pak ovšem MŽP sklidilo rekordní, do té doby nevídanou, kritiku svého návrhu a navíc z rekordního počtu připomínkových míst. To samozřejmě není dobrá vizitka pro tento „ucelený koncept“. V obdobných případech většinou přijde z daného úřadu sebereflexe. Těžko totiž v demokracii prosazovat něco tzv. „proti všem“. Zde sebereflexe nepřišla.
Petr HavelkaVystudoval obor Odpady a jejich využití na ČZU v Praze, dále studoval na Univerzitě Vitus Bering v Dánsku. Zastával funkce na České inspekci životního prostředí včetně ředitele celorepublikového odboru odpadového hospodářství a náměstka ústředního ředitele ČIŽP. Na ČIŽP působil celkem 8 let, 6 let v řídicích pozicích. Od roku 2012 je výkonným ředitelem České asociace odpadového hospodářství, kde působí do současné doby. Volný čas věnuje svým čtyřem dětem a koníčkům, mezi které patří četba, cestování, moderní technika, dokumentární pořady, motocykl, včelaření, příroda. |
Nyní je to dokonce v takovém stavu, že připomínková místa už ani nemohou na projednávání dané legislativy. To přitahuje pozornost a lidé se ptají, co jen za tím může být. Jsem v oboru 20 let, ale s kolegy z dalších svazů jsme se shodli, že něco podobného jsme ještě nezažili. Asi na novele někomu opravdu hodně záleží.
Nicméně věřím v další pojistky demokratického legislativního procesu. Myslím, že klíčové je, že i samotná vládní komise pro hodnocení dopadů se shodla na tom, že novela je nevýhodná pro lidi i pro obce a že má značné negativní ekonomické dopady. Podobně se již dříve vyjádřil i gesční výbor pro životní prostředí Poslanecké sněmovny. Věřím, že politici nebudou hlasovat proti svým lidem a svým obcím.
Není ale třeba právě s plechovkami problém? Od piva jich všude vídám opravdu hodně.
Obce musí řešit všechny komunální odpady, mají k nim stanoveny zákonné cíle. Plechovek je dohromady pouhých asi 0,25 procenta ze všech komunálních odpadů. Jako ČR jsme v recyklaci kovů dlouhodobě jedni z nejlepších. Co se týká recyklace kovových obalů, tam jsme v roce 2023 dokázali podle oficiálních statistik vytřídit a zrecyklovat dokonce 67 procent. Náš dosavadní systém se na rozdíl od navrhovaného zálohování nezaměřuje jen na nápojové plechovky. To by bylo velmi málo.
U nás se třídí a recyklují všechny typy kovových obalů. Jejich množství stále narůstá. Zálohování je jen módní vlna, která se přežene a někdo na ní vydělá. V reálu oběhovému hospodářství nijak zvlášť nepomáhá. Vidíme to u ostatních států. Máme komoditně lepší výsledky než řada států, kde zálohují, a to jak v plastech, tak v kovech. U ocelových obalů umí stávající systém nyní zajistit dokonce 85,4 procenta recyklace. Kovové obaly jsou plně recyklovatelný materiál. Vše, co se vytřídí, se vždy také zrecykluje. Co jiného byste s tím také chtěli dělat, je to materiál s pozitivní hodnotou.
Separátní cíle pro nápojové plechovky byly bohužel stanoveny později, a to je celé. Také je splníme. Obecní třídicí systémy mají obrovský výkon, jen mají delší dobu náběhu, což je logické. Ale jejich efektivitě se nic nevyrovná. Navíc pro hliník si ČR za minulé vlády vyjednala v Bruselu výjimku. Právě proto, abychom mohli vysokou míru třídění realizovat s postupným náběhem.
Zlodějna, burcuje parodický klip. Obcím vadí, že na zálohování „petek“ doplatí |
Jak probíhala komunikace zálohování mezi vámi, ministerstvem a dalšími zainteresovanými stranami?
Předně je třeba říci, že MŽP posledních 14 let jednoznačně povinné zálohování odmítalo, a to s mnoha odbornými důvody. Nyní k vašemu dotazu. Za paní ministryně Hubáčkové probíhala komunikace velmi dobře.
Na MŽP fungovala široká odborná skupina a řešily se dopady možného zálohování. Řešily se všechny cíle ke komunálním odpadům a krystalizovalo odborné a kompetentní řešení. Nástupem pana ministra Hladíka však byla ministerská odborná skupina ihned zrušena a bylo oznámeno, že zálohovat se prostě bude.
Potom MŽP přineslo svůj návrh, chvíli se diskutovalo v uzavřeném kruhu vybraných. Skoro nic se v návrhu nezměnilo a potom přišlo připomínkové řízení. V něm většina subjektů návrh jednoznačně odmítla s mnoha argumenty. Pro byli nápojáři.
Zálohování petek: Na vládu by měl jít zákon v dubnu, říká Surý z ministerstva |
V Evropě jsou přístupy k zálohování různé. Proč vadí vám jako Asociaci? Podle obsahu připomínkového řízení vadí podstata návrhu zejména obcím a městům, která nesou břímě nutnosti splnění všech cílů ke komunálním odpadům. My na plnění cílů s městy spolupracujeme, a proto víme, že obce mluví pravdu. Zálohování stávající třídicí systém a možnosti splnění cílů ke komunálním odpadům poškozuje, prodražuje a dělá systém méně efektivní. Nikdo rozumný by pro toto v podmínkách ČR nezvedl ruku.
Chápu, že to byznysově vítají nápojáři a výrobci zálohovacích automatů. Pro ně je to miliardový jackpot. Pro všechny ostatní je to nevýhodné. A zaplatí to samozřejmě lidé a obce. Tyto argumenty mimo jiné nyní jednoznačně potvrdila i odborná vládní komise pro hodnocení dopadů.
Jako další důvod vidím to, že se navrhuje povinné zálohování jednorázových obalů. Ani jedna petka ani plechovka se nevypláchne a znovu nenaplní. S ekologií to nemá nic společného. S tím materiálem se stane to samé, co s tím z barevných kontejnerů. Jen sběr bude asi sedmkrát dražší a komodita už nebude obcí.
Nazvali mě i popelářem. Starosta se podělil o zkušenosti se zálohováním petek |
Jak si Češi v porovnání s dalšími zeměmi EU stojí v recyklaci plastů a plechovek? Je nutné je k ní tlačit přes zálohy?
Zálohování prakticky neovlivňuje procento recyklace komunálních plastů. Dobře je to vidět třeba na Slovensku, kde i přes zavedení zálohování neroste procento recyklace komunálních plastů. Naopak Česká republika je podle Eurostatu v recyklaci plastů na sedmém nejlepším místě v celé Evropské unii. Aktuálně recyklujeme 49 procent všech plastových obalů a jsme v tom daleko před řadou států, které zálohují PET láhve.
Ti, kdo říkají opak, účelově nemluví pravdu a čísla je usvědčují. Kovové obaly recyklujeme v míře 67 procent a také jsme v tom mezi nejlepšími. Zálohování zcela minoritních dvou skupin nejméně problémových obalů je jen extrémně drahá módní vlna. Jde o byznysovou motivaci, s životním prostředím to nemá nic společného.
Tato vlna se nepochybně přežene a státy budou opět chtít efektivně třídit a recyklovat všechny typy obalů. Nejen ty nápojové. Zálohy jednorázových nápojových obalů odmítají např. v Itálii, Španělsku, Belgii, Francii. Odpovědné státy rozvíjejí komplexní řešení pro všechny odpady. Jsem rád, že ČR je mezi nimi.
Zálohování petek? Jen lobby nápojářů, cupuje zákon šéf odpadové asociace |
Někteří odborníci tvrdí, že zálohový systém připraví obce a města o značné finanční prostředky, které systém sběru a recyklace obalových odpadů EKO-KOM nebude schopen rozumně kompenzovat. Jak si věc stojí po finanční stránce?
Podle vládní komise pro hodnocení dopadů je nepochybné, že zálohování poškodí obce i občany. Nyní jsou petky a plechovky ze zákona obcí. Ministr je chce dát nápojářskému průmyslu. Ty komodity mají za rok hodnotu mezi 500–750 miliony korun. Samotný zálohový systém stojí jen na investicích přes 5,2 miliardy a provozně každý rok 1,3–2 miliardy korun. Je to extrémně drahé řešení a řeší to dohromady jen asi 1,3 procenta z komunálních odpadů. Ekonomicky je to nesmysl.
A ano, pokud by chtěl EKO-KOM obcím po těchto ztrátách platit podobnou výši za třídění jako doposud, pak by musel zásadně zdražit všechny ostatní typy obalů. Lidem by se tedy zdražilo v obchodech všechno balené zboží včetně potravin. A výše zmíněné miliardy by samozřejmě zaplatili také. Ministr říká, že náklady ponesou výrobci nápojů. Není to pravda a jednoznačně to potvrdilo i stanovisko vládní komise pro hodnocení dopadů. Náklady ponesou lidé a obce.
Ministerstvo životního prostředí prezentuje tzv. kalkulačku, která přesvědčuje obce a města, že po zavedení zálohování budou finančně v černých číslech. Vy jí nevěříte?
Na mém názoru v této věci až tak nezáleží. Podstatné je, zda té kalkulačce věří obce a obecní svazy. Vím, že jí velmi silně nevěří a prezentují to jak na odborných konferencích, tak to píšou do připomínek k samotné novele. Dopady mají obce vyhodnocené a vědí, že kalkulačka je zcela mimo. A pokud se ptáte na můj názor, ano i zde souhlasím s obcemi, kalkulačka je zcela mimo, což opět svými komentáři potvrdila také vládní komise.
Odpadáři se ohradili vůči ministerskému experimentu s petkami. Resort se hájí |
Chystá se také zavedení recyklačního poplatku za letáky. Vy jste proti. Proč?
Tak zaprvé, každý ví, že leták není obal. A MŽP do novely píše, že je to obal. To prostě není pravda. Píšou to jen proto, aby od lidí vybrali další peníze na kompenzaci drahého zálohování. To se nám nelíbí už z principu.
Zadruhé, pokud by chtěli systémově řešit nezpoplatněné komodity v barevných nádobách, mohla se o tom vést odborná diskuse a měly se hodnotit přínosy a náklady. Těch komodit je tam více, vybrali si jen letáky. To je také nesystémové. A když už, lze to dělat například legislativou o výrobcích s ukončenou životností, ne obalovým zákonem.
Ale nejprve by se měla řešit otázka, zda vůbec a kolikrát zpoplatňovat lidem stále dokola jimi kupované věci, když už platí tolik druhů daní a poplatků. V tomto bych byl, být politik, velmi střídmý. Měli bychom být rádi, že lidé tak dobře třídí, a ne je stále více a více trestat mnoha různými formami daní a poplatků.
