„Zákon máme velmi dobrý, obsahuje relativně všechno z evropské směrnice. Pokud to vůbec bude nutné, tak půjde jen o drobné úpravy,“ říká Margita Balaštíková (ANO), předsedkyně parlamentního podvýboru pro potravinářství, který má úpravy zákona na starosti.
Drobným úpravám se však podle ní český zákon, který je přísnější než ten unijní, nevyhne. Neupřesnila však, o jaké úpravy by mohlo jít. Zákonodárci teď čekají na překlady evropské verze, jejíž součástí je řada pozměňovacích návrhů. Na implementaci směrnice má Česko dva roky.
Zákon v tuzemsku před devíti lety a následně po novelizaci v roce 2016 vedl především k podstatnému zkrácení splatnosti faktur za dodané zboží z několika měsíců na maximálně třicet dní. Zároveň zakázal účtování zpětných bonusů za různé služby nebo prodejní výsledky. Pravidla si vynutil pod hrozbou vysokých pokut.
Brusel oslabil pozici kritiků
Zatím nejvyšší pokuta padla letos v únoru. Řetězce Billa a Penny Market mají zaplatit 164 milionů korun za uplatňování takzvaného RBG bonusu, který je podle Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže v podstatě zakázaným zalistovacím poplatkem. Podobné poplatky si dříve vynucovali i jiní obchodníci jako vstupní podmínku za to, že vůbec začnou odebírat zboží od dodavatele. Pokuta je pravomocná, Billa a Penny s ní souhlasily výměnou za její snížení o dvacet procent.
Zákon o významné tržní síle napadaly, mimo jiné kvůli příliš obecnému znění, nejen obchodní řetězce, ale i politici z pravé části politického spektra. U Ústavního soudu leží od roku 2016 žaloba skupiny senátorů, kteří jej považují za diskriminační a narušující smluvní svobodu dodavatelů s odběrateli.
„Celý zákon je naprosto zbytečný. Větší tržní sílu než řetězce mají velké firmy, jako pekárny Penam,“ namítá poslankyně ODS Veronika Vrecionová, která byla hlavním vyjednavačem kritiků, kteří usilují o zrušení zákona.
Jejich pozici však teď značně oslabuje schválení směrnice v europarlamentu. „Je to potvrzení toho, že má zákon zůstat zachován. Teď už ho Ústavní soud nemá důvod rušit,“ myslí si Balaštíková. Stejného názoru je právnička Potravinářské komory ČR Markéta Chýlková.
| Rok | Subjekt | Pokuta (mil. Kč) | Stav |
|---|---|---|---|
| 2019 | Billa, Penny Market | 164 | Prodejci účtovali tzv. RBG bonusy, obdobu zalistovacích poplatků. Pravomocné. |
| 2018 | Kaufland | Musí vrátit dodavatelům poplatky za účast v účetním systému Markant. | |
| Hruška | 300 000 Kč | Obchodní síť s dodavatel mj. uzavírala ústní smlouvy. Po nápravě nepředložila ÚOHS zprávu o plnění závazků. Pravomocná pokuta. Předchozí pokuta 7 mil. Kč se zrušila. | |
| 2017 | Globus | 183 | Řetězec nutil své dodavatele obchodovat v účetním systému Markant, jinak je vylistuje. Zrušeno rozkladem, opětovně projednáváno v I. stupni. |
| COOP | COOP Centrum družstvo tlačilo na dvě stě dodavatelů, aby plošně snížili ceny. Hrozilo vyřazením zboží. | ||
| 2013 | Kaufland | 22 | Obchod účtoval poplatky za předčasné hrazení faktur a poplatky spojené se správou pohledávek. Vráceno NSS na Krajský soud, řízení u je přerušeno kvůli žalobě u Ústavního soudu. |
| Zdroj: Úřad pro ochranu hospodářské soutěže | |||
Mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková iDNES.cz řekla, že soudce zpravodaj se věcí zabývá, ale zatím nelze odhadnout, kdy bude rozhodnuto.
Přestože je český bič na řetězce přísnější než jeho unijní verze, bojí se kritici jeho dalšího utažení. Balaštíková, která má v podvýboru hlavní slovo, tvrdí, že legislativa stále není dostatečná. „Řetězce stále vracejí zboží před ukončením záruční doby. U pekařských a mlékárenských výrobků se to už neděje, ale jinde ano,“ podotkla.
Existují i snahy ze zákona odstranit ustanovení o tom, že odběratelé stále smějí požadovat bonusy ve výši tří procent z ročních tržeb dodavatele. „Dodneška je problém vysvětlit, co to je,“ říká ředitel Potravinářské komory Miroslav Koberna. Řetězec tak může požadovat například „růstový bonus“ jedno procento při dosažení určitého obratu za prodané zboží, ale i různé služby, jako je třeba regálné.
Řetězce platí méně
Názory výrobců potravin na dopad zákona se různí. Shodují se však v tom, že se zákazem praxe zpětných bonusů, kdy dodavatel dopředu nevěděl, co si obchodník strhne, fakturační ceny plošně klesly. Jinými slovy: řetězce si bonusy vynahradily tím, že začaly akceptovat dodávky zboží za nižší ceny.
Pozitivní dopad byl podle jednatele Jaroměřické mlékárny Bedřicha Štechera v tom, že si řetězce přestaly přefakturovávat náklady na prováděné audity. „Praxe byla taková, že klient provedl u nás audit a my jsme uhradili náklady s tím spojené,“ popsal.
„Já bych zákon zrušil, je zbytečný,“ tvrdí Michal Škoda, zakladatel firmy, která vyrábí jogurty Hollandia. Změnu oproti minulosti vidí jen v tom, že se bonusy a další poplatky přenesly do čistých fakturačních cen nebo marketingových aktivit. Řetězcům tak firma hradí řádově miliony korun za reklamní kampaně v televizi či rozhlase. „Trh se stále řídí zákonem nabídky a poptávky,“ dodal.
Spoluzakladatelka výrobce pražených oříšků Alika Jana Kremlová si dopad pochvaluje. Už prý nemusí platit za reklamu v akčních letácích až 10 procent z ceny. „Jejich odbourání nám opravdu pomohlo, takže dodávky do obchodních řetězců jsou příjemné,“ podotkla.
Podle Ondřeje Beránka, jednatele Bohemia Sekt, je teď situace naopak horší. „Až na výjimky bonusy nebyly netransparentní. Nyní už nemáme garantováno protiplnění, například za marketingové služby nebo podporu prodeje,“ řekl. „Ekonomicky a finančně se tedy nic nezměnilo, ale naše jistoty se snížily,“ dodal.
Pekaři si „bič na řetězce povchvalují“. Byli totiž často pod nátlakem firem, které je nutily zpětně odebírat nespotřebované pečivo. „Zlepšila to novela v roce 2016. Pekařům ubyly vratky,“ tvrdí Jaromír Dřízal, předseda Svazu pekařů a cukrářů.
Na sektor zeleniny měl zákon podle předsedy Zelinářské unie Čech a Moravy Petra Hanky několik dopadů. Významně mu pomohlo zkrácení doby splatnosti faktur z tehdy běžných šedesáti a více dnů na zákonný měsíc, líčí pěstitel ze středočeského Mochova. Zásadní bylo podle něj i omezení různých bonusů. „V některých případech docházelo i k požadování takzvaných zpětných bonusů, například k výročí působení odběratele apod.,“ dodal. Nedořešen podle něj zůstává stále akční prodej a prodej pod nákupními cenami.
Naprosté většině potravinářských firem v tuzemsku evropský zákon nepomůže, protože se zahraničními řetězci neobchodují přímo, ale přes distributory.
