Po letech růstu počtu nabídek loni klesl jejich průměrný počet z 5,74 na 5,26. Ministerstvo to ve své studii vysvětluje například tím, že se projevil vliv finanční krize i snížení limitů zakázek malého rozsahu, které jsou většinou zadávány zjednodušeným podlimitním řízením, kdy se osloví jen pět firem. Do statistického hodnocení tak spadlo více takových zakázek než v minulosti.
"Další růst průměrného počtu podávaných nabídek bohužel brzdí přetrvávající 'neduh' českého veřejného zadávání, kterým je vysoké zastoupení jednacích řízení bez uveřejnění," podotkli autoři výroční zprávy. Jen loni se bez uveřejnění zadalo 23 procent zakázek. To však neznamená, že by se takto zadala vždy celá zakázka; v drtivé většině případů jsou to vícepráce.
"Zde se negativně projevuje jak snaha některých zadavatelů usnadnit si práci a vyhnout se regulérnímu tendru, tak i nedostatečná projektová příprava staveb, která následně generuje potřebu víceprací," dodalo ministerstvo.
Podle Jiřího Skuhrovce, spolutvůrce projektu zIndex.cz známkujícího zadavatele veřejných zakázek, je pokles způsoben spíše velkým skokem v roce 2011, kdy se počty nabídek dostaly na nejvyšší číslo v historii. "Podle mého názoru to číslo vypovídalo více o zvýšeném tlaku veřejnosti než o reálné konkurenci," uvedl.
Loňský rok byl pro zakázky velmi zlomový: novela, platná od dubna, vedla řadu zadavatelů ke sprintu a vyhlásili soutěž ještě podle starého zákona do konce března. Jen v březnu se například vyhlásilo tolik zakázek, jako za období od srpna do konce roku. Nepotvrdily se však obavy, že by se kvůli novému zákonu celkově zadalo méně zakázek: objem vypsaných soutěží stoupl.
Objem zakázek loni dosáhl 501 miliard korun, což je zvýšení o dvě miliardy v porovnání s rokem 2011. Výrazněji stoupl objem zakázek zveřejněných ve věstníku: z 279 na 317 miliard korun. V praxi to znamená, že o mnohem více zakázkách se dozví kdokoliv, ne jen vybrané firmy.
Soutěží se hlavně na cenu, zhoršuje to kvalitu práce
Čím dál častěji však zadavatelé soutěží jen na nejnižší cenu; takových zakázek je sedm z deseti. Naopak výrazně kleslo hodnocení celkové ekonomické výhodnosti jako hlavního kritéria, které v sobě obsahuje například kromě ceny i délku záruky či provozních nákladů. Lidé zabývající se zakázkami přitom dlouhodobě varují před soutěžením jen na cenu, jelikož vede k čím dál horší kvalitě služeb či prací.
Veřejné zakázky na dosahNejvětší databáze veřejných zakázek na jednom místě. Registrujte svou firmu na Českézakázky.cz! |
"Je to skutečně špatně. Jde tak určitě nakupovat elektřina nebo tiskárny, většinou i stavební práce, tvoří to nejvýše polovinu všech zakázek. V poslední době se ale zadavatelé bojí soutěžit jinak než cenou, a tak vidíme zvrácené soutěže o nejlevnější vývoj softwaru, právní či poradenské služby. Použití jiných kritérií totiž chce kuráž, ale taky odborně zdatné zaměstnance kteří je dokáží smysluplně nastavit a obhájit," komentuje to Skuhrovec.
"Úředníci se často bojí soutěžit jinak, než na cenu," potvrdil Tomáš Langr, šéf firmy Otidea zabývající se administrací zakázek.
Zákon o veřejných zakázkách míří znovu k poslancům, ministerstvo už připravilo malou technickou novelu. Ta zastaví další snížení limitů pro vypsání soutěže nebo umožní snáz zadávat v tendrech, kde se přihlásí jen jeden soutěžící. Paragraf zákona, který měl zamezit šití zakázek na míru vybraným firmám, totiž způsobuje velké komplikace například vědeckým ústavům při nákupu speciálních zařízení, které často dělá jediný výrobce.
