„Chápu, že krizová situace může dovést vládu k různým krokům. Pro tento krok ale není zákonný rámec zejména proto, že obchod s pšenicí neprovádí stát jako celek, ale provádí ho v nějaké formě soukromé subjekty, které se na tom trhu aktivně podílí jako výrobci a prodejci,“ uvedl náměstek pro řízení Sekce pro evropské záležitosti při úřadu vlády Štěpán Černý.
Pokud by kabinet k podobnému kroku přistoupil, bude podle něj muset upravit legislativu.
„Principy regulace vnitřního trhu Evropské unie a nějaká vývozní omezení jsou velmi citlivé, protože jsou zakázány primárním právem,“ dodal Černý.
Podle Svazu pekařů by běžný chléb letos mohl stát i 60 korun. Prudké zdražení pšenice prohlubuje problémy pekařů, kteří se potýkají s rostoucími cenami energií a pohonných hmot. Mnozí kvůli tomu čelí existenčním problémům. Snížení dopadů by mohl stát dosáhnout i prostřednictvím dotací pro pekárny, uvedl svaz.
Podle předsedy evropského výboru Ondřeje Benešíka (KDU-ČSL) se prověřují možnosti stanovení maximální výše cen. „Druhá věc je, že stát má nějaké strategické zásoby pšenice, které mohou trh ovlivňovat. Ale je to otázka právní i technická, co se s tím dá dělat,“ dodal.
Pomoc státu je jako plivnutí do moře, řekla o 270 milionech šéfka potravinářů |
Ministerstvo zemědělství nepovažuje regulaci vnitřního trhu za dobré řešení. Mohla by fungovat jako opatření všech členských států proti sobě navzájem, sdělil mluvčí resortu Vojtěch Bílý. Úřad hledá možnosti, jak snížit tlak na růst cen.
Ministerstvo letos podle Bílého poskytne do potravinářského odvětví 750 milionů korun v dotačním programu Podpora zpracování zemědělských produktů a zvyšování konkurenceschopnosti potravinářského průmyslu. Podporu investic mimo jiné pro potravinářské podniky poskytuje také ministerstvo průmyslu a obchodu.
