Některé z nich byly dokonce převzaty evropskými finančníky. Islámské banky se však na světové scéně začaly výrazněji prosazovat teprve zhruba před 25 lety. Bylo to v souvislosti s oslavami nástupu 15. století islámského kalendáře v roce 1976.
V té době navíc muslimské země začaly řešit, jak naložit s penězi, které po ropné krizi díky zvýšení cen této suroviny plynuly do jejich státních pokladen. Bankovnictví založené na dodržování islámských pravidel se začalo prosazovat samozřejmě nejprve v muslimských zemích.
V současné době však můžeme nalézt banky, které se podobnými principy řídí, i v USA či Kanadě. Výjimkou není samozřejmě ani Evropa - islámské banky mají pobočky nejen v zemích, jako je Turecko nebo Albánie, ale také ve Švýcarsku, Francii, Lucembursku, Nizozemsku nebo Dánsku.
Podle odhadu Institutu islámského bankovnictví a pojišťovnictví působí ve světě více než 250 finančních institucí a bank řídících se principy stanovenými koránem. Spravují přitom aktiva v celkové výši okolo 200 miliard amerických dolarů.
A v čem je tedy islámské bankovnictví "jiné"? Základní odlišností je zákaz lichvy. Korán totiž povoluje pouze jediný druh takzvané "dobré" půjčky. Ten, kdo půjčuje peníze, nesmí žádat jakýkoliv příplatek nebo úrok. Radikálnější muslimové dokonce tento požadavek vykládají tak přísně, že podle časopisu Nida'ul Islam "věřitelé nesmějí využívat jakékoliv výhody z toho, že půjčku poskytli.
Nesmějí proto jezdit na dlužníkově oslu, jíst u jeho stolu, nebo dokonce ani sedět ve stínu jeho příbytku". Tím, že nesmějí půjčovat na úrok, by banky v podstatě nemohly existovat. Tento problém se proto složitě řeší pomocí různých smluv, které nemluví o úroku, ale o jiných způsobech, kterými dlužník věřitele za poskytnutí půjčky "odměňuje". Platí i mnoho dalších pravidel.
Investice mohou navíc podporovat pouze aktivity nebo produkty, které nejsou v rozporu s islámem. Zakázány jsou proto investice do firem, které mají něco společného s tabákem, alkoholem nebo vepřovým masem. Podobně nesmí být půjčka na koupi pozemku použita v případě, že na něm má vyrůst kasino.
O rostoucím vlivu islámského finančnictví ve světě svědčí i skutečnost, že před dvěma lety vznikl na newyorské burze Dow Jonesův index pro islámské trhy. Je složen ze 600 firem, mezi nimi však chybějí ty, jež se zaměřují na alkohol, vepřové maso nebo tabák. Z indexu byly vyloučeny i klasické banky a pojišťovny nebo také kasina, filmové společnosti, hotely a nahrávací studia.
