Zahraniční závazky s původní splatností delší než rok tvoří 74,6 procenta celkových dluhových pasiv. Zahraniční závazky podniků tvoří 48,7 procenta celkové zahraniční zadluženosti. K růstu zadlužení přispěl vývoj zahraničních závazků bankovního sektoru. "K jejich nárůstu došlo především v souvislosti s nákupy krátkodobých cenných papírů nerezidenty a růstem stavu přijatých depozit a ostatních závazků. Na bankovní sektor včetně ČNB připadá 23,2 procenta zahraničního dluhu," uvedla ČNB.
Zahraniční závazky vlády zaujímají 28,1 procenta celkové zahraničí zadluženosti. Jejich navýšení je důsledkem nákupů českých vládních dluhopisů zahraničními investory. "Ve struktuře zahraničního dluhu je zřejmý zejména růst podílu dluhopisů a instrumentů peněžního trhu na úkor zastoupení ostatních instrumentů. Nejvíce používané instrumenty jsou dluhopisy a půjčky," uvedla centrální banka.
Podíl soukromého sektoru na dlouhodobé zahraniční zadluženosti činí 46,1 procenta. Zbývající část tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vlády, soukromých subjektů garantované vládou a subjektů s majoritní účastí státu se splatností nad rok.
Schodek investiční pozice ČR vůči zahraničí ve druhém čtvrtletí vzrostl o 42,7 miliardy Kč na 1,92 bilionu Kč. Poměr schodku investiční pozice k HDP v běžných cenách se zvýšil na 50,3 procenta. Meziročně je schodek investiční pozice rovněž vyšší, a to o 26,5 miliardy Kč.
