Během krize si podle průzkumu vzal nový dluh každý pátý Evropan, Čech každý sedmý. V Maďarsku a Rumunsku se nově zadlužilo dokonce třicet procent ze všech respondentů. Nejčastěji nový závazek nepřekročil částku 499 euro (v přepočtu necelých 11 tisíc korun).
„Lidé v celé Evropě se nově zadlužovali především kvůli položkám důležitým k životu, jako jsou energie nebo potraviny, což je znepokojivé,“ vysvětlil Vladimír Vachel, jednatel společnosti EOS KSI, která průzkum realizovala.
O průzkumu:Průzkum ve spolupráci se společností Dynata, specialistou na online průzkumy, provedla společnost EOS v období od 3. do 9. února 2023 online průzkum mezi 7 700 spotřebiteli ve 13 evropských zemích. Průzkum se zaměřil na otázku, jak posledních šest měsíců ovlivnilo spotřební návyky a finanční situaci účastníků. |
Evropané ale zdražování a nedostatek financí neřeší jen půjčkou, řada z nich začala šetřit. Respondenti průzkumu nejvíce šetřili na cestování, stravování v restauracích, kultuře a volnočasových aktivitách, kterých se vzdala třetina Evropanů.
Češi se podle průzkumu zvládli uskromnit o něco víc. Výdaje za zmíněné položky zredukovali až o 45 procent a snahu ušetřit ukázali také u nákupu oblečení.
U mladších respondentů (18–34 let) je odhodlání ušetřit ještě výraznější. Výdaje na cestování nebo drobnosti typu káva s sebou si odpustí každý třetí.
Velké rozdíly mezi respondenty byly v tom, zda jsou spokojeni s výší svých úspor. Největší odhodlání šetřit vykazují napříč Evropou lidé starší 51 let, za dostatečné své úspory považuje 23 procent z nich. Nejlepší situace je v Německu, tam je se svou finanční rezervou spokojený téměř každý třetí.
Naopak nejhoršího výsledku dosahuje jih Evropy, kde si dostatečnou finanční rezervu vytvořilo jen 10 procent Srbů a 17 procent Chorvatů. Výrazně lépe je na tom čtvrtina Čechů, která své úspory považuje za dostatečné.
Spokojenost s finanční rezervou u Čechů stoupá úměrně s věkem. Pouze 21 procent mladých Čechů totiž považuje stav svých finančních rezerv za dostatečný, Slováci či Maďaři jsou na tom podobně. Naopak čeští respondenti starší 51 let jsou spokojeni téměř jako naši západní sousedé (30 procent).
Mladí Češi se bojí o práci
O svou budoucí finanční situaci se obává téměř polovina všech respondentů (47 procent). Obavy z budoucnosti nenechají spát především mladé v České republice, kde se rostoucích cen bojí více než tři čtvrtiny respondentů.
Mladí Češi mají stejně jako jejich evropští vrstevníci zároveň obavy ze ztráty zaměstnání (27 procent), a to navzdory tomu, že na českém trhu je dlouhodobě velmi nízká nezaměstnanost a firmy apelují, že jim chybí lidé. V dubnu míra nezaměstnanosti klesla na 3,6 procenta.
Z průzkumu dále vyplynulo, že navzdory dlouhodobému trendu bezhotovostního placení, kdy roste popularita i alternativních způsobů, jako je placení mobilem či chytrými hodinkami, Evropané častěji než dřív sahají po hotovosti.
Celkem 42 procent Evropanů používá hotovost častěji než před půl rokem. V Česku je to ještě o něco víc. „V České republice to tvrdí dokonce 53 procent obyvatel ve věku 18 až 34 let, což je opačný trend, než jsme viděli během pandemie. Přestože jsme ve využívání bezhotovostních plateb dlouhodobě nad evropským průměrem, pro řadu lidí hotovost stále představuje bezpečí a kontrolu, která je pro ně v dnešní době důležitá a přispívá tak k jejich zodpovědnému chování,“ vysvětluje Vachel.
