Organizace v rámci svého projektu Zachraň oběd domlouvá spolupráci mezi podnikovými jídelnami a charitami. Logistika je kamenem úrazu, jídlo se totiž musí převážet teplé a následně je ho nutné okamžitě vydat. „Nyní budou moci jídelny vydat pokrm charitě až třeba následující den. Logistika se tím výrazně zjednoduší, frekvence vyzvedávání přebytečných jídel se sníží,“ říká Strejcová.
Dodává, že nová vyhláška rovněž usnadní darování pokrmů v případě konání různých akcí, jako jsou třeba konference. „Pokud se akce koná ve večerních či nočních hodinách a zbyde z ní spousta jídla, může se zchladit a dovézt až další den. Charity nejsou otevřené v noci,“ zmiňuje.
Jaká pravidla aktuálně platí?
|
V letošním roce překonala organizace Zachraň jídlo hranici 20 tisíc darovaných pokrmů. Mezi dárci figurují především firemní kantýny.
Ohledně darování panovaly obavy
„V samém začátku jsme museli velmi přesvědčivě argumentovat jak na stranu darujících jídelen, tak i charitativních organizací, proč se do projektu zapojit, a prolamovat bariéry strachu, které okolo darování teplého jídla panovaly,“ uvádí ředitelka spolku Zachraň jídlo Michaela Číhalíková.
Charity si dělaly například obavy ohledně kvality pokrmů. „Pracujeme s jídlem, které zbyde po konci výdejní doby ve firemních kantýnách. Někteří měli strach, jestli půjde o plnohodnotné jídlo nebo zda nepůjde o jídlo, které někdo nedojedl. Museli jsme je přesvědčit, že to tak opravdu není a že darované jídlo je nezávadné a plnohodnotné,“ zmiňuje PR manažerka organizace Zachraň jídlo Tereza Modlová.
Některé podnikové jídelny zase měly pochybnosti ohledně hygienických podmínek. „Měli strach, aby se s jídlem během převozu něco nestalo a nezpůsobilo klientovi charity nebo azylového domu třeba zdravotní potíže. Celý projekt je nastavený tak, že se pokrmy ke klientům charitativních organizací dostanou neprodleně po skončení výdeje “ upřesňuje Modlová.
Organizace Zachraň jídlo musela uvést na pravou míru i nejasnosti ohledně odvedení DPH, záležitost diskutovala i s ministerstvem financí. „Pokud podnik v určitou hodinu zavírá a nemá jinou možnost, jak jídlo prodat, je cena pokrmu nulová, nemusí se tedy ani odvádět DPH za darované jídlo,“ upřesňuje Anna Strejcová.
Trochu jinak je to ale v případě restaurací. „Jelikož většina z nich má dlouhou otevírací dobu a menu z oběda mohou prodávat až do konce doby jeho spotřeby, nemohou meníčka darovat charitám, aniž by z nich odvedli DPH. Projekt se proto soustředí na firemní jídelny, které mají kratší otevírací dobu a pokrmy jsou po skončení výdeje pořád vhodné ke spotřebě,“ uvádí Strejcová.
U školních jídelen panuje nejistota
Do konce letošního roku by chtěla organizace zapojit dalších 14 firemních jídelen a společně tak zachránit více než 32 000 porcí před jistým vyhozením.
Darovat pokrmy mají podle organizace Zachraň jídlo zájem i některé školy. Darování z příspěvkových organizací je však stále nevyjasněno. Organizace ale usiluje o změnu, problematiku aktivně řeší s ministerstvem financí. „Jde hlavně o právní problematiku. Potřebujeme, aby ministerstvo financí vydalo jasné stanovisko, za jakých okolností je darování z příspěvkových organizací umožněno,“ zmínila koordinátorka projektu Zachraň oběd Denisa Rybářová.
Výsledek se podle ní ale blíží. „Doufám, že bychom se mohli o prázdninách posunout dál a stanovisko obdržet, mohli bychom poté od září začít zapojovat do darování i příspěvkové organizace,“ uzavřela.
Projekt Zachraň oběd v číslech
|
