Šestapadesátiletý řidič utrpěl při výkonu povolání v roce 2013 úraz páteře a částečnou ztrátu sluchu. Od pojišťovny posléze dostal dohromady 220 tisíc korun. Kdyby se mu ale nehoda přihodila letos v zimě, inkasoval by podle nového předpisu až o 320 tisíc korun víc.
Víc peněz za pracovní úrazy pojišťovny budou vyplácet hlavně kvůli vyšší hodnotě bodů, které za poškození zdraví uděluje praktický lékař. Zatímco dosud jeden bod odpovídá 120 korunám, od října bude oceněn na 250 korun. A navíc se zvýší počet bodů u jednotlivých úrazů a nemocí.
„Novela zákoníku práce zajistí spravedlivější výši odškodnění pracovního úrazu než za současného stavu,“ myslí si Ivana Devodier Ledvoňová, obchodní ředitelka společnosti První zdravotní poradenská, která se zaměřuje na zdravotní újmy.
Od zaměstnavatelů jdou peníze dvěma pojišťovnám
Každý zaměstnavatel je ze zákona automaticky pojištěn na odpovědnost za pracovní úrazy a nemoci z povolání svých zaměstnanců. Monopol na pojištění mají Česká pojišťovna a Kooperativa (pojišťuje všechny firmy vzniklé po roce 1993). Když se pak stane nepříjemnost, má zaměstnanec nárok na bolestné a v případě trvalých následků i na odškodné za ztížení společenského uplatnění.
Novelu zákoníku bude doprovázet nařízení vlády s příslušnými tabulkami pro odškodňování. „Navýšením hodnoty bodu i vyšší počet bodů u jednotlivých položek zvýší vyplacené pojistné plnění. Předpokládáme, že meziroční nárůst výše pojistného plnění by neměl překročit 650 milionů korun,“ říká Milan Káňa, mluvčí pojišťovny Kooperativa.
Pojišťovny samotné by se to nemělo nijak finančně dotknout. Sníží se nicméně částka, kterou každoročně odvádí jako přebytek z výběru pojistného ve výši zhruba 1,5 miliardy do státního rozpočtu. Na bolestném loni pojišťovna Kooperativa vyplatila 186 milionů korun a na ztížení společenského uplatnění 229,4 milionu.
Pro peníze k soudu
Novinka v pracovním právu přichází skoro dva roky poté, co začal platit nový občanský zákoník. Ten zrušil vyhlášku s tabulkami pro odškodňování a přinesl novou metodiku pro výpočet odškodnění za poškození zdraví. Například při dopravních nehodách nebo ve zdravotnickém zařízení. A zároveň přestalo být jasné, jak bez platných tabulek odškodňovat pracovní úrazy a nemoci z povolání.
„Některé právní názory říkaly, že zrušení vyhlášky nevadí, že na ni zákoník práce stejně odkazuje,“ říká Jolana Těšinová, přednostka Ústavu veřejného zdravotnictví a medicínského práva. Pojišťovny se proto principů zrušené vyhlášky při výpočtu odškodnění dosud držely.
Jenže jiní právníci jsou zase názoru, že tak postupovat nelze. Proto ministerstvo práce připravilo současné změny.
Výpočet dle obnovených a upravených tabulek bude podle Ivany Ledvoňové snazší. „Cílem je zachování rychlosti a jednoduchosti výpočtu odškodnění,“ říká.
Jiný způsob výpočtu, a to podle metodiky Nejvyššího soudu, totiž vyžaduje zapojení specializovaných znalců. „Těch je v současné době nedostatek, přičemž je nutné ročně odškodnit několik desítek tisíc pracovních úrazů,“ dodává Ledvoňová. Poškozený zaměstnanec se ani dnes nemusí spokojit s tím, co mu pojišťovna napočítá. Pokud však výši odškodného přijme ihned - například pod časovým tlakem, protože peníze po úrazu potřebuje okamžitě - nemá na vyšší částku nárok.
Řidič zmíněný na začátku článku se obrátil na soud a čeká na verdikt. „Soudíme se o navýšení odškodnění o dalších 201 600 korun,“ říká Zbyněk Drobiš, spolupracující právník První zdravotní poradenské. Kolik řidič dostane, zatím není jisté. Každopádně podle nových tabulek by měl nárok na více než 541 tisíc.
Dvojí cena zdraví
Zákonodárce a experty na pojištění čeká v brzké době dořešit ještě jeden problém. A to skutečnost, že úraz v práci a mimo ni se bude odškodňovat podle naprosto jiných principů.
Úraz v práci se totiž „vyplatí“ méně než mimo ni. Zatímco u zranění mimo práci je strop odškodnění pro nejtěžší poškození deset milionů, podle vládního nařízení bude při úrazu v práci pouhých pět milionů. „Bude docházet k diametrálně rozdílným částkám,“ obává se Těšinová. Klasickým případem je podle ní srážka kamionu s vlakem ve Studénce. Strojvedoucí, kterému museli amputovat nohu, a má tedy trvalé následky, bude mít nárok na jinou částku odškodnění než cestující se stejným poškozením.
„To je neústavní. Očekávám, že poškození zaměstnanci se co nevidět obrátí na Ústavní soud,“ říká Těšinová. Časem by tak mělo dojít ke sjednocení odškodnění.
