Podle mediálního zastupitelství ARBOmedia, které odhady výdajů pravidelně zveřejňuje, stojí za příznivým vývojem loňský solidní ekonomický růst, stabilní nezaměstnanost a rostoucí koupěschopnost obyvatel, podpořená mimo jiné vyšší nabídkou úvěrů pro domácnosti.
Svěží tempo se má udržet i letos, kdy by se inzertní investice měly zvýšit až na 15,855 miliardy.
Televize
Největší díl z loňských výdajů do médií ukously opět televize, které se podělily o 6,75 miliardy korun. Počet odvysílaných reklamních spotů vyšplhal na rekordních 210 630. "Zároveň se prodloužila i délka reklamních bloků. Nejdelší odvysílala 20. října Prima a měřil 7 minut a 37 vteřin," upozorňuje Robert Kvapil z ARBOmedia.
Skoro čtyři z deseti korun investovaných loni do televizní reklamy pocházejí od některého z desítky největších zadavatelů. Mezi nimi figurují vedle potravinářských koncernů jako Danone, Nestlé či Kraft Foods také všichni tři mobilní operátoři a velcí výrobci spotřebního zboží Procter & Gamble, Unilever, Reckitt Benckiser a Henkel.
Tisk
Pozici dvojky mezi médii hájí nadále tisk, i když odstup za vedoucí televizí se opět o něco prohloubil. Zatímco do televizí připlynulo loni o osm procent více peněz, tiskový trh vzrostl jen o 2,8 procenta na 5,6 miliardy.
"Trh tištěných médii je silně konkurenční, doslova zuří boj o čtenáře i inzerenty. Je to znát i na podobě novin a časopisů - jsou barevnější, zavádějí nové přílohy, které se dají lépe nabízet inzerentům, patrná je i určitá bulvarizace obsahu, a to nejen u nového deníku," říká Štěpán Wolde z ARBOmedia.
Deníky se podle Woldeho snaží také nalákat čtenáře tím, že takřka denně poutají aktuality, na velká témata ale v předstihu upozorňují i magaziny a časopisy.
Rádia
Z reklamní aktivity tištěných médií těžila loni rádia, kde mezi desítkou největších zadavatelů figuruje vydavatelství MAFRA a Lidové noviny. I tyto společnosti přispěly k tomu, že rádia v roce 2001 získala 1,04 miliardy korun.
Rádia zůstávají podle Jany Čepelkové z ARBOmeida dlouhodobě jedním z nejlacinějších způsobů, jak oslovit spotřebitele. Cenová úroveň je například šestkrát nižší než v Německu. I to je jeden z důvodů, proč se především v regionálních rádiích začínají objevovat vedle klasické reklamy a sponzoringu některé nestandardní inzertní metody mimo vymezené reklamní bloky, například v podobě reklamních sdělení vložených do pořadů.
"To samozřejmě klade mnohem větší nároky na regulátory reklamního trhu, ale je velmi obtížné uhlídat všechny stanice, které v tuzemsku vysílají," dodává generální ředitel ARBOmedia Michael Richter.
Internet
V oblasti webové reklamy přinesl uplynulý rok rozvoj netradičních formátů reklamy, jako jsou třeba "poletující" bannery nebo reklamy, které se otevírají automaticky do nových oken. Přesto však nejsilnější nadále zůstávají klasické reklamní proužky, na něž připadá 72 procent z loňských 160 milionů investovaných do webu.
Podle ARBOmedia loni nenastal očekávaný příliv inzerentů z oblasti
rychloobrátkového spotřebního zboží, méně než se čekalo inzerovaly i samotné webové společnosti. Proto se nenaplnil původní odhad ARBOmedia z loňského roku ve výši 190 milionů. Na tuto úroveň by se výdaje na internetovou reklamu měly dostat letos.Objevují se ale také optimističtější pohledy na internetové investice. Podle Sekce vydavatelů internetových titulů vzrostl loni obrat online reklamy v České republice meziročně o 100 procent na 240 milionů korun a letos se vyšplhá až na 330 milionů korun.
Sdružení internetových vydavatelů obhajuje svůj vyšší odhad tím, že se daří získávat stále více inzerentů přímo a takové kontrakty mohou odhady agentur zachytit jen těžko. "Navíc se už často nejedná o klasickou kampaň, ale třeba o zobrazení banneru reagujícího na určitou událost, jako je zadání klíčového slova ve vyhledávači. A to je samozřejmě mnohem dražší," říká Oldřich Bajer ze společnosti Netcentrum, která provozuje portál Centrum.cz.
Podle něj vychází odhad Sekce vydavatelů internetových titulů z právě uzavíraných dlouhodobých smluv. "Máme za sebou už dva měsíce tohoto roku a z kontraktů, které právě dohadujeme, už vidíme poměrně přesně, jak budou naše příjmy vypadat třeba v listopadu," tvrdí Bajer.
