Nejvyšší zastoupení zaměstnaných lidí bylo ve věkové skupině 30 až 35 let, v níž má práci na plný úvazek bezmála sedmdesát procent respondentů. Následuje věková skupina 26 až 29 let se 67procentním podílem zaměstnaných na plný úvazek. Studenti tvořili 22 procent respondentů průzkumu.
Většina mladých lidí měsíčně nedosáhne ani průměrnou mzdu, která se v době vzniku průzkumu pohybovala u 46 tisíc hrubého. Pod touto sumou je šedesát procent mladých lidí v Česku. Průměrnou mzdu pak bere 27 procent dotázaných, pouze třináct procent mladých lidí do 35 let se se svou mzdou dostane nad celorepublikový průměr.
Průzkum dále ukázal, že největší část svých výdělků mladí lidé utratí za jídlo. V průměru na něj jde asi čtvrtina jejich měsíčního příjmu, přičemž tento podíl je výrazně vyšší u žen, osob s nižšími příjmy, než je celostátní průměr, a ve věkové skupině 18 až 21 let.
Mladí Češi se v průzkumu prezentovali také jako velice spořiví: úspory totiž uváděli jako druhý největší výdaj spolu s nájmem, na tyto výdaje dávají srovnatelně po čtrnácti procentech svých měsíčních příjmů.
Friends z Letné. Spolubydlení kvete, žít sám si může dovolit jen málokdo |
Na dalším místě byly výdaje na volnočasové aktivity (v průměru dvanáct procent z příjmů) následované výdaji na veřejné služby (v průměru jedenáct procent).
Autoři průzkumu ale naznačují, že v otázce, jakou část si ze svých příjmů měsíčně odloží jako své úspory, se mladí Češi přeceňují. „I když i jiné studie poukazují, že mladé generace spoří více než dříve, někteří odborníci upozorňují, že mladí lidé mají obecně tendenci přeceňovat výši svých úspor. A samozřejmě několik pilných spořitelů má tendenci zkreslovat průměrné výsledky a zakrývat mnohem větší počet těch, kteří jen proplouvají,“ vysvětlují autoři průzkumu.
Jak vysoká je vaše měsíční mzda v porovnání s průměrnou hrubou mzdou v Česku ve výši 46 tisíc?
Přes třicet procent dotázaných by se svými úspory vydrželo maximálně měsíc, necelá čtvrtina měsíc až dva. Zhruba dvacet procent má naspořeno na tři až pět měsíců a 23 procent – v nejvyšší příjmové skupině přes padesát – má úspory ve výši šesti měsíčních příjmů nebo více.
Jak a za kolik mladí v Česku bydlí?
Za nájem dávají mladí lidé podle průzkumu čtrnáct procent svých příjmů, lidé s hypotékou pak dokonce pouze šest procent měsíční mzdy. Výsledek se s ohledem na ceny pronájmů či hypoték a fakt, že většina mladých Čechů podle průzkumu nevydělá ani průměrnou mzdu, jeví jako příliš nízký.
O průzkumuHlavním cílem bylo zjistit současnou finanční situaci, postoje k penězům a finančním produktům a zdroje informací o hospodaření s penězi, které využívají mladí lidé ve věku 18 až 35 let. Průzkum provedla společnost GfK koncem května 2024 na základě dotazníků, které připravila společnost Cook Communications. GfK se dotazovala 500 Čechů ve věku 18 až 35 let, přičemž nejpočetnější skupinu (40 %) tvořili lidé ve věku 30 až 35 let (mileniálové). |
Průměrné měsíční nájemné v Praze činí 14,4 eura za metr, v přepočtu asi 363,46 koruny. Nájemné čtyřicetimetrového bytu tak v průměru vyjde na necelých patnáct tisíc korun měsíčně.
Zdražují také nájmy na univerzitních kolejích a růst má v nadcházejícím akademickém roce pokračovat. Největší skok zaznamenala Česká zemědělská univerzita v Praze (ČZU), a to z 8 073 Kč měsíčně na 8 970 Kč za jednolůžkový pokoj.
Podle šetření ČTK, která se podívala na dostupná data vybraných společností či zahraničních portálů, vyplynulo, že mladí Češi ve věku od 25 do 35 let platí za nájemné ze své mzdy více než ve většině vybraných států západní Evropy. Za nájemné bytu o velikosti 60 metrů čtverečních totiž vynaloží necelých 40 procent z mediánu hrubé mzdy.
To je procentuálně o polovinu více, než mladí lidé zaplatí v Německu, Rakousku nebo Francii. Poměr se ale může lišit podle lokality, například v hlavních a velkých městech jsou nájmy výrazně vyšší. Více než Češi dají ze svého výdělku na bydlení mladí lidé například v Itálii.
Podle průzkumu společnosti Young Money Matters žije v pronájmu 31 procent mladých Čechů, 35 procent žije v podnájmu, čímž se většinou myslí spolubydlení. Velká část (34 procent) respondentů průzkumu uvedla, že stále žije s rodiči nebo jinými příbuznými. U mužů je to až čtyřicet procent.
Více než polovina mladých Čechů (56 procent) pak žije se svým manželem či manželkou nebo dětmi. S rodinou takto žijí častěji ženy, lidé ve věku 26 až 35 let a lidé s vyššími příjmy.
Důchod je priorita pro čtyři procenta mladých
Nejoblíbenějšími finančními nástroji mladých Čechů jsou hotovost nebo běžné účty (74 procent) a spořicí účty (69 procent). To ukazuje na jejich velkou konzervativnost ve vztahu k penězům a také to znamená, že část svých úspor ztrácejí kvůli inflaci, která byla vysoká zejména v letech 2022 a 2023. Průzkum Young Money Matters zjistil, že druhou nejoblíbenější volbou pro jakékoli úspory je ponechat je na běžném účtu. Tuto možnost volí přes třicet procent respondentů.
Na penzijní připojištění nejčastěji přispívají starší (41 procent) a příjmově silnější (48 procent) skupiny. Do penzijního připojištění investuje pouze dvacet procent z příjmově slabší skupiny a deset procent skupiny 18 až 21 let, protože, jak zjistily i jiné průzkumy, je z jejich pohledu odchod do důchodu příliš vzdálenou budoucností. Finanční cíl zajistit si dostatek peněz na pohodlný důchod byl prioritou pouze pro čtyři procenta respondentů.
Ekonomové často upozorňují, že současné nastavení státního příspěvku na penzijní připojištění, který podporuje hlavně vyšší vklady, se vyplácí především lidem s vyššími příjmy. Ti si totiž mohou ze svých příjmů dovolit dát na důchodové připojištění větší částku. Zároveň jim na připojištění často přispívá i jejich zaměstnavatel. Podpora nízkopříjmových skupin tak podle nich chybí.
Chcete vydělávat 100 tisíc měsíčně a více? Vyberte si z nejlépe placených pracovních nabídek na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz |