V úvodu topné sezony, která začala loni 1. září, byly ceny zemního plynu a elektřiny stabilní, i když zůstávaly na vyšší úrovni než před rokem 2021. Také zásobníky plynu byly v té době velmi dobře naplněné, zaznělo na tiskové konferenci společnosti Yello shrnující situaci na energetickém trhu.
Suchá zima s výraznějšími výkyvy teplot se pak blížila v dlouhodobém srovnání blížila normálu a znát to bylo i v energetice. „Spotřeba rostla a zákazníci se sníženými cenami přestali šetřit. Spotový trh proti loňskému období také zaznamenal méně hodin se zápornou cenou,“ uvedl Viktor Procházka, zástupce ředitele společnosti Yello.
Zima také prověřila velké množství nových instalací. Tisíce domácností poprvé topily kombinací fotovoltaiky a tepelných čerpadel, což mění profil spotřeby elektřiny v síti a klade vyšší nároky na distribuční soustavu během mrazivých dnů bez slunce. Od září 2024 platí zákaz provozu kotlů 1. a 2. emisní třídy, takže tato sezona byla pro mnohé spotřebitele první bez starých uhelných kotlů.
Žďár sází na energetickou soběstačnost. Modernizuje teplárnu, další vybuduje |
Topnou sezonu podle odborníků poznamenal také pokračující tlak na ústup od uhlí v teplárenství. Velké teplárny přecházejí na zemní plyn a biomasu, což se promítá do struktury ceny tepla skrze emisní povolenky.
Válka přinesla nervozitu
Koncem února však klid vystřídalo napětí způsobené konfliktem na Blízkém východě. I když je Česko fyzicky od regionu vzdálené, jako otevřená ekonomika je plně závislé na globálních cenách komodit. Jejich zvyšování má na české energetické prostředí přímý a citelný dopad.
Jak uvedl Jiří Gavor, výkonný ředitel Asociace nezávislých dodavatelů energií (ANDE), mnozí pozorovatelé věřili, že válka v Íránu bude spíše záležitostí několika týdnů. „Realita je však horší než očekávání. Trhy jsou nicméně stále optimistické. Cenový skok plynu a elektřiny prozatím není až tak velký ve srovnání s poslední energetickou krizí. Co se týče cen pro zákazníky, tam se nezměnilo prozatím prakticky nic,“ zdůraznil.
Viktor Procházka potvrdil, že nápor zákazníků na fixaci cen a to především u plynu je nyní obrovský. „Není to však všespásné řešení, záleží, co od toho zákazník očekává. Zdání může klamat a záleží, jak zákazník energie používá a zda má například fotovoltaiku. Je to podobný systém jako u fixace hypoték,“ upozornil.
Jak dodal, křivky cen energií na burze vypadají aktuálně děsivě, nicméně nepředpokládá, že by se pro zákazníky měly letos nějak výrazně zvyšovat. „Všechny strany mají zájem, aby se situace uklidnila,“ dodal.
Konec doby uhelné. Teplárny přecházejí na plyn, tlačí na to i cena povolenek |
Gavor však upozornil, že zásobníky plynu jsou značně vyčerpané a vyšší cena komodity může při jejich naplňování představovat problém. „Plynu je však na trhu dostatek,“ dodal.
Aktuální cena plynu na referenční burze TTF se v dubnu pohybuje kolem 42 eur za megawatthodinu (MWh), což je přibližně 1 030 Kč/MWh. Přestože trh očekával pokles, válečný konflikt drží ceny na vyšší úrovni, než by odpovídalo jarnímu období.
Česko plyn z Blízkého východu přímo neodebírá v takové míře jako dříve z Ruska, evropský trh je však úzce propojen s trhem s LNG (zkapalněným plynem), kde jsou země jako Katar klíčovými hráči. České energetické firmy musí nakupovat plyn s rizikovou přirážkou. To brzdí výraznější zlevňování ceníků pro domácnosti, které se očekávalo po stabilizaci v loňském roce.
Naplněnost zásobníků |
