Schodek je i navzdory zdravotní péči o uprchlíky z Ukrajiny nižší, než pro letošní rok pojišťovna plánovala, měl být 5,9 miliardy korun. Podobný plánuje i pro příští rok, výdaje převýší příjmy o 5,5 miliardy korun.
„Saldo bude mírně schodkové, nicméně bude pokryto z přebytků na běžných účtech zdravotní pojišťovny,“ uvedl k plánu na příští rok předseda správní rady, poslanec Tom Philipp. Na těch měla největší zdravotní pojišťovna na konci letošního října 15 miliard Kč a na rezervním fondu 3,3 miliardy korun.
V záporných číslech při srovnání příjmů a výdajů skončila pojišťovna už loni, schodek byl 3,94 miliardy korun, zhruba o 5,7 miliardy Kč lepší, než pojišťovna očekávala. Hospodaření se vyvíjí lépe, než se čekalo, přestože pojišťovna vydala více než 1,13 miliardy korun na léčbu ukrajinských uprchlíků.
Bankou roku se stala Komerční banka, pojišťovnou Kooperativa |
U pojišťovny se jich registrovalo od konce února, kdy válka na Ukrajině začala, asi 357 000. Nějakou zdravotní péči čerpalo dosud 140 000 ukrajinských uprchlíků, u více než tří čtvrtin z nich stála pod 5 000 korun. U 54 osob byla dražší než milion korun.
Zdravotní péči mají uprchlíci v ČR hrazenou státem 150 dní od udělení víza, dál platí stát jen za děti, rodiče malých dětí a seniory. Ostatní dospělí, pokud chtějí zůstat v systému veřejného zdravotního pojištění, musí pojišťovně oznámit, kdo za ně dál bude pojistné platit nebo ho začít hradit sami. V současné době je v ČR déle 187 000 z nich, 55 procent pojišťovnu kontaktovalo. Ta ale nemá možnost zjistit, jestli povinnost nesplnili nebo se vrátili na Ukrajinu.
V Česku působí sedm zdravotních pojišťoven, u VZP je zhruba 59 procent populace. Na zdravotní služby pojišťovna v příštím roce plánuje vydat asi 270,1 miliardy korun. Rezervní fond naplní na 3,6 miliardy korun.
Nejvíc peněz půjde o segmentu nemocniční péče, kam pojišťovna pošle 139 miliard Kč, meziročně o 8,5 procenta víc. Stejný nárůst má i ambulantní péče, kam je plánováno 66 miliard korun. Nejvyšší meziroční nárůst je pro zdravotnickou záchrannou službu, částka 3,5 miliardy korun je vyšší o 44 procent. Podle Philippa se tím srovnává podíl plateb krajů a zdravotní pojišťovny na polovinu. Desetiprocentní nárůst je plánovaný u následné lůžkové péče, kam půjde 20 miliard korun.
