„Z hlediska přímých dopadů rozhodně Česká republika nebude patřit k těm, které by to měly nějak významně zaznamenat především proto, že naše pohledávky jsou minimální v porovnání s některými ostatními evropskými státy,“ řekl k tomu novinářům ministr zahraničí Lubomír Zaorálek (ČSSD).
Potíže Řecka se podle něj mohou spíše projevit na celkovém výkonu evropské ekonomiky, na níž je Česko z velké míry závislé. Podle zprávy však nelze vyloučit problémy konkrétních vývozců či dovozců v případě přijetí nové měny.
„Ministerstvo průmyslu a obchodu nicméně neočekává zásadní bezprostřední dopad řeckého bankrotu na hospodaření českých firem, které investují a exportují do Řecka (přímo či skrze subdodávky zejména německým dodavatelům), neboť tyto firmy byly dlouhodobě na rizika vývoje v Řecku upozorňovány i ze strany MPO a v naprosté většině tomuto stavu přizpůsobily své platební a dodací podmínky,“ píše se v podkladech.
Větší hrozbou jsou uprchlíci
Zanedbatelné je podle materiálu zapojení českého finančního sektoru do řecké ekonomiky. Výrazné dopady se neočekávají ani v turistickém ruchu, konkrétně v takzvané příjezdové turistice, i když zpráva přiznává, že z dlouhodobého pohledu veškeré události jako řecký krach, atentáty v Tunisku nebo ukrajinská krize cestovní průmysl destabilizují. „Strach a nejistota se projevují ve snížené ochotě lidí cestovat a utrácet peníze,“ uvádí materiál.
Zaorálek má větší obavy z geopolitických dopadů odchodu Řecka z eurozóny, které by mohly zhoršit migrační krizi v EU. „Přes Řecko přechází dost významná část migrace a je tady obava, že pokud by další vývoj v Řecku nebyl pod kontrolou a byl živelný, tak to zřejmě zhorší fungování Řecka v rámci migrační politiky,“ uvedl ministr zahraničí, podle něhož už dnes Řekové příliš neplní své povinnosti při zabezpečování schengenské hranice proti nelegálním uprchlíkům. „Situace ekonomického chaosu by to zřejmě ještě zhoršila,“ soudí šéf diplomacie.
