Shodlo se na něm ministerstvo školství s univerzitami a Studentskou komorou Rady vysokých škol.
Dosud stát dotoval devíti sty korun měsíčně jednotlivá lůžka na kolejích, nově bude stát posílat peníze přímo studentům, kteří bydlí mimo místo školy, studují svůj první studijní program a zároveň nepřekročili standardní dobu studia.
Ministerstvo školství na dotace studentům vyčlenilo 640 milionů korun, které si mezi sebou rozdělí jednotlivé školy. V případě největší Univerzity Karlovy bude každý student, který splní podmínky, dostávat 300 až 350 korun. U ostatních škol to bude až dvakrát tolik.
Na pokrytí výrazného zdražení kolejného to však stačit nebude. Zatímco v Ostravě se cena lůžka zvedne přibližně o pět set, u kolejí v Praze vzrostou ceny až o dva tisíce. Například cena kolejí v Hostivaři vzroste téměř trojnásobně, na čtyři tisíce korun měsíčně.
"Takový nárůst bude citelným zásahem do rozpočtu snad každého studenta. Část tohoto zvýšení pokryji z letní práce v zahraničí," uvádí student Fakulty sociálních věd UK Martin Stoila.
Podle mluvčí studentské komory Karolíny Kučerové dojde díky novému systému k zrovnoprávnění všech studentů veřejných vysokých škol. Peníze, které dosud stát posílal kolejím, nyní poputují i ke studentům bez kolejenky. Evidenci povedou jednotlivé školy, samy mohou i mírně ovlivnit, kolik vyplatí na dotacích.
Nicméně řada studentů nedostane vůbec nic. Například studenti, kteří začali studovat jeden obor na regionální univerzitě a po roce byli úspěšní při přijímacích zkouškách na zcela jiném oboru a přešli do Prahy.
Josef Beneš z odboru vysokých škol ministerstva školství říká, že přebíháním mezi jednotlivými obory přichází stát o prostředky. S těmito pravidly tedy souhlasí. "Student by si měl vážně vybrat, kam chce jít studovat," říká.
Nejvíc budou tratit studenti UK
Nejvíc budou tratit studenti UK, protože až patnáct tisíc z nich již dříve studovalo jiný obor, a na podporu tak nedosáhne. Univerzita Karlova, kterou navštěvuje zhruba šestina všech vysokoškoláků v zemi, na reformě prodělá pětapadesát až sedmdesát milionů korun.
Pro studenty ze sociálně slabších rodin proto Univerzita Karlova připravuje systém stipendií, který jim pomůže zmírnit skokový nárůst ceny. Na podporu by měl mít nárok každý student z rodin s příjmem nižším než 1,1násobek životního minima.
Pro tříčlennou rodinu to činí zhruba 11 385 korun. Jedna varianta hovoří až o 1,8násobku životního minima (přibližně 19 tisíc korun). Definitivní rozhodnutí padne, až bude znám počet těch, kterým by tato pomoc byla určena.
Boj proti nízkému státnímu příspěvku a prudkému zdražení zástupci UK ještě nevzdali.
"S nastavenými kritérii nesouhlasíme. Naši školu znevýhodňují," říká místopředseda Akademického senátu Jakub Jareš.
"Budeme o tom dál jednat. Naším cílem je tlačit na vedení kolejí, aby snížilo náklady, což by vedlo k poklesu cen," poznamenal Jareš. V opačném případě nevyloučil možnost nátlakových akcí.
Zástupci Studentské komory, která změnu systému prosadila, se neobávají ani možného zneužívání dávek při fiktivním přesouvání trvalého bydliště mimo sídlo škol. "Podvody nelze vyloučit nikdy. Nemyslím, že by nějak vzrostly," uzavírá mluvčí komory Karolína Kučerová.
 Ilustrační foto. |
