Autor studie z Vysoké školy technické a ekonomické (VŠTE) Michal Beňo mluví o zvýšeném tlaku na zaměstnance, kteří pracují z domova, jako o e-mobbingu. Odkazuje tak na anglický pojem „mobbing“, který znamená šikanu na pracovišti.
Na první pohled by bylo možné usuzovat, že šikana na dálku přes komunikační kanály jako je telefon nebo email bude mít menší psychické dopady, než když si manažer zve zaměstnance do své kanceláře „na kobereček“. Avšak podle Beňa může být e-mobbing daleko intenzivnější než jeho fyzická varianta.
Za poslední půlrok změnila své zaměstnání pětina Čechů |
„Vnímaná vzdálenost a anonymita může znamenat, že e-mobbing může být všudypřítomný, dotíravější a vytrvalejší,“ myslí si Beňo. „Nutno však zdůraznit, že výzkum se nezabýval intenzitou nebo frekvencí e-mobbingu v jednotlivých případech, pouze jeho přítomností,“ dodává.
E-mobbing může nabývat různých podob, celkově jde o znepříjemňování pracovního života. Příčinou může být nedůvěra ze strany mikromanažerů, kteří se domnívají, že zaměstnanec se na home office „fláká“. Nadřízený pak pracovníka bombarduje emaily, telefonuje mu uprostřed dovolené a podobně. V opačném případě může dojít v rámci e-mobbingu i k tomu, že je zaměstnanec ignorován ať už ze strany nadřízeného nebo kolegy a nemůže proto dokončit svou práci. Dodělává ji tak mimo pracovní dobu.
Právo odpojit se
Beňo upozorňuje, že řešení podobných situací žádná legislativa dosud nenabízí. To by se ale v dohledné době mohlo změnit. Evropský parlament nyní projednává vznik směrnice, která by zaměstnancům garantovala „právo odpojit se“. Tedy právo nepřijímat a nereagovat na emaily a telefonáty v mimopracovní době, aniž by se zaměstnanec musel obávat negativní reakce či dokonce postihů ze strany zaměstnavatele.
Pracovní benefity se mění, k notebooku chceme příspěvek na internet |
„Užíváte si víkend s rodinou a najednou vám v sobotu ráno přijde email. I přesto, že víte, že nyní máte volno, že máte trávit čas s rodinou a odpočívat, stejně cítíte povinnost odpovědět,“ popisují unijní poslanci situaci, kterou má směrnice vyřešit.
„Parlament požaduje ochranu volného času zaměstnanců před telefonáty, zprávami a emaily, které by souvisely s prací. Poslanci vyzývají komisi, aby vypracovala pravidla regulující nástroje digitální práce a nastavila pravidla, která by zaměstnancům umožňovala odpojit se ve chvíli, kdy zrovna nemají službu,” uvádí Evropský parlament.
Někdo mluví o flexibilní pracovní době, v praxi se však může jednat spíše o nekonečnou pracovní dobu, kdy je zaměstnanec k dispozici 24 hodin denně a sedm dní v týdnu, a to opravdu není dobře.
Tomáš ZdechovskýEuroposlanec za KDU-ČSL, místopředseda výboru pro zaměstnanost a sociální věci
Ať si nejdřív řeknou sami
Zajímavé je, že myšlenka „práva odpojit se“ vznikla již před pandemií, avšak teprve nyní získává jasnější kontury. Směrnici vítá i český europoslanec Tomáš Zdechovský (za KDU-ČSL).
„Někdo mluví o flexibilní pracovní době, v praxi se však může jednat spíše o nekonečnou pracovní dobu, kdy je zaměstnanec k dispozici 24 hodin denně a sedm dní v týdnu, a to opravdu není dobře. Mizí tak rovnováha mezi soukromým a pracovním životem, která v konečném důsledku může vést k problémům v osobním životě nebo k vyhoření, a potažmo horším pracovním výkonům,“ popisuje Zdechovský, proč mu směrnice dává smysl.
Europoslanec nicméně zároveň navrhuje, aby přednostní právo na konkrétní provedení regulace alespoň přechodně zůstalo zaměstnavatelům a zástupcům zaměstnanců.
„Samotná legislativa bude o velké diskuzi mezi všemi stranami. Domnívám se totiž, že některá pravidla nelze určovat kolektivně, musíme respektovat individualitu a fakt, že každému zaměstnanci může vyhovovat něco jiného. A nemá smysl připravit legislativu, která bude rovnou obsahovat mnoho stran výjimek,“ míní Zdechovský.
Francouzský zákon El Khomri
Podle výše citovaného Beňa je však právo na odpojení pouze jednou částí problematiky a legislativa by měla potírat i další oblasti. „Já osobně jsem zastáncem zákazu používaní, respektive výkonu práce po čas dovolené nebo volna – jakmile se zaměstnanec či manažér přihlásí do mailu, automaticky by mu měl být přístup zakázán,“ navrhuje Beňo konkrétní řešení.
Velké americké řetězce zaplatí zaměstnancům za očkování proti koronaviru |
Zároveň upozorňuje, že právem na odpojení už někteří evropští zaměstnanci disponují na národní úrovni, například Francouzi či Italové. Ve Francii bylo právo na odpojení zavedeno na začátku roku 2017 zákonem El Khomri.
„Ten naznačuje, že každá zaměstnanecká smlouva musí zahrnovat ustanovení, ve kterém si zaměstnanec určí rozsah svého připojení mimo pracovní dobu,“ popisuje Beňo s tím, že francouzský zákon je přiměřeně vágní. „Neomezuje komunikaci po pracovní době, ale spíše ukládá organizacím jasně vyjednat tyto podmínky s potenciálními zaměstnanci,“ uvádí Beňo.
Nastavit podmínky, které by vyhovovaly jak zaměstnancům tak zaměstnavatelům, bude v budoucnu zřejmě nutné. Předpokládá se totiž, že práce z domova bude jedním z těch odkazů pandemie, na které pokoronavirový svět jen tak nezanevře. V průběhu studie VŠTE, tedy od února minulého roku, se podíl e-workingu zvýšil v průměru o 57 procent. Výsledky dále naznačují, že 22 procent zaměstnanců chce pokračovat v práci z domova natrvalo, a více než jedna třetina chce fungovat na home office častěji než před pandemií.
Nejhorší věc, kterou může společnost udělat, je ignorovat to, co jsme se dozvěděli o naší pracovní síle a o tom, jak fungujeme a pracujeme.
Michal BeňoVysoká škola technická a ekonomická v Českých Budějovicích
Co se Evropa dozvěděla o pracovní síle
Podle Beňa je e-working vhodný zhruba pro 35 procent profesí v Evropské unii. Bez osobní interakce zaměstnanců se stále neobejde podstatná část profesí, a to i těch, které „pouze“ sedí v kanceláři.
Studie VŠTE zahrnuje 612 respondentů z České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Rakouska. |
„Bylo by velkým zklamáním, pokud by zaměstnavatelé a manažeři dále nepokračovali v již rozběhnutých změnách, až skončí pandemická krize. Covid-19 podnítil největší experiment e-workingu, který urychlil změny na budoucím pracovním trhu a bude velmi důležité, jak budeme o práci v následujících letech uvažovat. Nejhorší věc, kterou může společnost udělat, je ignorovat to, co jsme se dozvěděli o naší pracovní síle a o tom, jak fungujeme a pracujeme. Čelíme digitální vlně tsunami, která se věnuje nejen e-learningu a e-workingu, protože technologie mění způsob, jakým žijeme, jak, kde a s čím pracujeme. A otázka zní, zda jsme na to připraveni,“ shrnuje Beňo.
