Letos je to navíc poprvé od roku 2022, kdy alespoň pětina příjmu nezůstane ani polovině Čechů. Pravděpodobně jde o kombinaci vyšších životních nákladů a rozdílného vývoje příjmů domácností.
„Ekonomická situace se celosvětově mění, ceny pohonných hmot narůstají. Výsledkem je, že ti, kteří nemají dostatečné finanční rezervy, mají hluboko do kapsy. Stejně tak nové podmínky podpory v nezaměstnanosti nepřejí těm, kteří se snaží si rychle najít nové zaměstnání,“ říká David Šmejkal, ředitel Poradny při finanční tísni.
Přibývá také těch, kteří žijí přímo od výplaty k výplatě. Zatímco loni takto fungovalo devět procent domácností, letos je to už třináct procent. I zde jsou hlavními viníky náklady na bydlení či energie, které meziročně zdražují.
Mzdy mohou být o 20 procent vyšší. Daně nejsou spravedlivé, říká Daniel Prokop |
„Domácnosti, které stihly koupit bydlení před rokem 2020 jsou pod podstatně menším tlakem než ty, které platí plné ceny z vlastní kapes skrze nové hypotéky s vyššími úrokovými sazbami,“ říká Pavel Peterka, hlavní ekonom XTB. A výrazně rostou i ceny nájmů. Náklady na bydlení jsou tedy jedním z hlavních určujících faktorů.
Problémy jednočlenných domácností
Roli hraje i počet výplat v domácnosti. Rodičovská představuje obvykle další tlak pro rozpočet. „Domácnosti mají menší prostor vytvářet rezervu a jejich rozpočet může výrazně zatížit i nenadálý výdaj, například oprava auta nebo spotřebiče,“ říká Petr Javůrek, hlavní finanční analytik Provident Financial.
A ani růst ekonomiky nemusí zlepšit situaci všem stejně. Část domácností těží z růstu mezd a vytváří rezervy, zatímco rozpočty domácností na spodní části příjmového rozdělení zůstávají velmi napjaté.
Nezanedbatelný podíl mají i úspory, kde je výrazný rozdíl v závislosti na příjmu domácnosti. „Mezi domácnostmi s čistým příjmem do 30 000 Kč jich nemá ani jednoměsíční rezervu čtyřicet procent. U domácností s příjmem nad 80 000 Kč jen devět procent,“ říká Jaroslav Ondrušek, hlavní analytik společnosti Home Credit.
Půjčky čekají změny. Horší dostupnost může lidi nasměrovat k lichvě |
Hůř jsou na tom pochopitelně i jednočlenné domácnosti. „Nic si neodkládá 22 procent jednočlenných domácností, ale jen 6 až 12 procent domácností se dvěma až čtyřmi členy. Důvodem je hlavně to, že jednočlenné domácnosti v 61 procentech případů deklarují čistý měsíční příjem do 30 000 Kč,“ vysvětluje Ondrušek.
Nůžky ve společnosti se rozevírají
Na druhé straně o jedenáct procentních bodů vzrostl počet Čechů, kteří mají úspory tak vysoké, že by jim vystačily na roční výpadek příjmů. „Čím dál více Čechů má našetřené úspory, které jim vydrží déle než rok, což potvrzují i data Eurostatu, kdy míra úspor domácností vztažená k příjmu je v ČR jedna z nejvyšších v Evropě,“ vysvětluje Javůrek.
Data tak ukazují, že na jedné straně roste počet těch, kteří nemají na konci měsíce ani pětinu příjmu a zároveň klesá počet těch, kteří jsou bez úspor nebo mají menší úspory než na tři měsíce. „Výsledky mohou ukazovat na rozevírání nůžek mezi domácnostmi, které rezervy navyšují, a těmi, které spotřebují celý příjem,“ myslí si Javůrek.
Na čem ušetříme, ptají se chudší domácnosti. Trápí je ceny jídla i bydlení |
To potvrzují i další. „Nůžky mezi nízkopříjmovými a ostatními příjmovými skupinami se rozvírají. Zanedbáváme příhraniční regiony a osoby ohrožené, což se nám vymstí v laciném populismu a jakoby osvíceném autoritářství,“ myslí si Šmejkal. Bohatší domácnosti snadněji vytváří rezervu. Zároveň nejde nutně o rostoucí přebytky rodinných rozpočtů, ale o nahromaděný majetek. „Typický příklad je senior s našetřeným kapitálem a nízkým měsíčním přebytkem,“ doplňuje Peterka.
Kromě Česka probíhal průzkum ještě v dalších šesti zemích: v Rumunsku, Polsku, Litvě, Maďarsku, Estonsku a Lotyšsku. Například v případě žití od výplaty k výplatě panuje stejná situace v Litvě a v Polsku, kde má potíže vyjít s penězi 13 procent respondentů.
U zbylých zemí už je situace horší. Například v Maďarsku utratí celou výplatu 28 procent dotázaných. A situace se tam navíc ještě meziročně zhoršila. „V Maďarsku se pravděpodobně projevuje delší období vyšší inflace, růst cen energií a potravin a slabý hospodářský výkon, což vytváří menší finanční polštář domácností po zaplacení základních výdajů,“ uzavírá Petr Javůrek, hlavní finanční analytik Provident Financial.
