Ten je kdesi v Pákistánu, a aby bylo zmatení národů úplné, dražba probíhala na webových stránkách americké společnosti eBay.
Nádherný peršan, který mimochodem Twizley získal za cenu obvyklou spíše v Pákistánu než v Británii, je jen kapkou v oceánu zboží, které v internetových aukcích letos změní majitele.
Na stránkách eBay to bylo loni přes 600 miliard korun v podobě mincí, elektroniky, aut či letadel. Část (nikoliv zanedbatelnou) si z toho na svůj účet připsali i Češi, kteří se na této aukci, podobně jako Martin, často pohybují.
Domácí poměry jsou mnohem skromnější. "Na všech českých aukčních stránkách dohromady se měsíčně prodá zboží maximálně za několik milionů korun," odhaduje Petr Kedzior, který má na starosti aukci Vatera.cz.
Český internet sám je totiž příliš malý, lidí, kteří mají zájem o obchodování po síti, je maximálně pár set tisíc. "Když je někde milion prodejců a sto milionů kupců, vznikne obrovské tržiště. Když je někde několik prodejců a několikrát více kupců, tak ne že vznikne malé tržiště, ale nevznikne nic," uvedl Jiří Hlavenka, do jehož stáje patří i v tuzemsku největší Aukce.cz.
Nemalou roli v tom hraje i rozdílná mentalita. "Čech je obvykle nešťastný, když si má určit vlastní cenu, nebo o ni smlouvat," říká Petr Kedzior. On-line aukce tak slaví ohromný úspěch za mořem, kde se obvyklé výprodeje z garáže přesunuly na internet, či například v sousedním Polsku. Na tamních stránkách Allegro.pl se měsíčně prodají věci téměř za 400 milionů korun.
Národní aukce se proto propojují. "Kdokoliv se zaregistruje v Česku, má přístup současně také k polské a maďarské aukci. To platí i obráceně," říká Václav Liška spravující Aukro.cz, které patří Allegru.
Přesto se řada lidí k domácím stránkám obrací zády, pestřejší nabídku a ceny hledají v zahraničí. Podle některých odhadů Češi v zahraničních internetových bazarech nakoupí za násobky toho, co utratí v tuzemsku.
"Obchod přes hranice u nás tvoří mezi deseti a dvanácti procenty obratu," uvedla v rozhovoru pro WSJ Europe šéfka eBay Margaret Whitmanová s tím, že dělá vše pro to, aby byl ještě jednodušší. Její firma například skupuje aukční stránky v dalších státech a v této souvislosti se i čím dál častěji skloňuje i východní Evropa.
Jak koupit a neprohloupit
Princip internetových aukcí je jednoduchý. Kdo chce kupovat nebo prodávat, musí se registrovat. Obchodník "vystaví" zboží, stanoví začátek a konec aukce, zadá startovní cenu. Například jednu korunu za nový počítač.
Každý registrovaný zájemce může přihodit minimum k aktuální ceně, popřípadě si stanoví maximum, na které je ochoten jít. Pokud nikdo nevyžene cenu nad tento strop, zboží je jeho.
Poté dojde k vypořádání obchodu. V zahraničí je běžné, že se nejdříve platí, potom posílá zboží. "V Česku naopak vládne dobírka, lidé chtějí platit, až když mají zboží doma na poště," říká Petr Kedzior z Vatera.cz.
Po dokončení obchodu se navzájem "odmění". Kupující napíše do veřejně přístupné historie prodávajícího, jestli je se zbožím spokojený, prodávající udělá to samé. "Fungující systém komentářů pomáhá při výběru spolehlivého a důvěryhodného obchodního partnera," uvádí Václav Liška z Aukro.cz.
Na stejném principu fungují i nákupy na aukcích v cizině. Platí se buď kreditní kartou nebo s využitím různých prostředníků, jako jsou Western Union, BidPay.com či MoneyBookers.com. Pro lidi bez "plastových peněz" je častým řešením i bankovka poslaná doporučeným dopisem.
Z toho je vidět, že aukce fungují na vzájemné důvěře. Zatímco v zahraničí jsou Češi velmi vychovaní, doma tomu tak vždy nebývá. "Ve srovnání s cizinou je zde daleko méně dodržováno dané slovo," potvrzuje smutnou zkušenost Jiří Hlavenka z Aukce.cz.
