Sázka na digitál i s koupí „obrazovek do ponorek“ se firmě Rencar ve stanici metra Národní třída vyplácí. Vedení společnosti si pochvaluje nový byznys, ale hlavně – mají s Dopravním podnikem hlavního města Prahy (DPP) výhodnou smlouvu, která zisky z digitální reklamy ponechává na účtech Rencaru.
Zatímco za běžnou reklamu v MHD odvádí Rencar zjednodušeně řečeno přes 50 procent ze svých tržeb, v případě digitální reklamy na Národní je to 20 procent. Avšak až po skončení zkušebního provozu v roce 2018. Do té doby nedostává dopravní podnik podle dodatku smlouvy vůbec nic.
Rencar a DPP
|
„Infrastrukturu včetně nosičů samotných jsme nakoupili a vybudovali za šestnáct milionů korun,“ zdůrazňuje místopředseda představenstva Rencaru Bohumil Chomát. „Ve stanici metra na Národní třídě jsme nainstalovali obrazovky určené pro ponorky. Nejedná se o běžná elcédéčka za pár tisíc,“ argumentuje Chomát.
Poukazuje na to, že kdyby investoval do digitalizace DPP, byly by podmínky dohody jiné. A zkušební provoz? Ten je Rencar ochotný zkrátit, bude záležet na jednání s vedením městské firmy.
Dohoda o zkušebním provozu vyplývá z dodatku číslo 9 stávající smlouvy mezi DPP a společností Rencar. Ten říká, že po dobu zkušebního provozu nemusí reklamní společnost DPP odvádět část tržeb, které jí reklama generuje. Po ukončení zkušebního provozu má do DPP plynout 20 procent tržeb z digitální reklamy.
Kolik Rencar z digitální reklamy získává, firma zveřejnit nechce. Ostatně to nečinila ani v minulosti, kdy se MF DNES společnosti na tržby, které jí byznys v hlavním městě generuje, dotazovala. Hájí si prý své know-how, které by mohlo být zneužito v konkurenčním boji.
Příběh Národní třídy je ale důležitý z toho důvodu, že jako první svého druhu (podobné obrazovky zatím jinde v metru nejsou) do určité míry nastavuje pravidla pro digitální reklamu, které bude ve městě přibývat. Klasická papírová reklama je na ústupu. A pokud vstoupí v platnost magistrátní dokument Pražské stavební předpisy, množství billboardů na ulicích se výrazně sníží.
Audit zpochybňuje smlouvu z roku 1997
Národní ale není jediné ožehavé téma ve spojitosti se společností Rencar. V současnosti se řeší její smlouva s DPP na pronájem všech reklamních ploch v MHD. Obě strany se ohledně ní rozkmotřily natolik, že hrozí vypovězení kontraktu. Rencar v podstatě hraje „vabank“ o obchod, který společnost z většiny živí, i o klienty, jimž reklamní prostor prodává.
Dopravní podnik tvrdí, že mu kvůli současné podobě smlouvy do kasy plynou nízké příjmy, a kontrakt je tak nevýhodný. Dle informací MF DNES přijalo představenstvo DPP v pondělí usnesení o tom, že většina dodatků ke smlouvě z roku 1997 je neplatná (dodatku devět se to netýká). Vycházelo z auditu, který zpochybňuje dokonce i platnost celé smlouvy.
„Vedení společnosti posuzuje ekonomické i právní aspekty smluvního vztahu s Rencarem a pečlivě zvažuje další postup. Problematika by měla být projednána na jednání dozorčí rady,“ uvedl mluvčí DPP Jiří Štábl.
Ve čtvrtek vedení Rencaru sdělilo, že je ochotné platit dopravnímu podniku za reklamu 110 milionů ročně. Ovšem za podmínky, že dostane víc reklamní plochy než nyní – například city light vitríny v metru.
„Cesta ke zvýšení příjmů pro dopravní podnik jednoduše vede přes zvýšení tržeb,“ řekl včera Bohumil Chomát s tím, že když bude Rencar víc vydělávat, dopravní podnik také dostane víc peněz.
Problém je, že i toto řešení vede do začarovaného kruhu. Dopravní podnik se třeba právě kvůli city lightům v metru soudí se společností euroAWK. Nemůže tedy místo uvolnit Rencaru.
