Přesunutí boxů pod stavební zákon by podle kritiků znamenalo více administrativy, delší a méně předvídatelné povolovací procesy i větší závislost na územních plánech obcí. V praxi by tak mohlo dojít ke zpomalení instalace nových boxů, komplikacím při plánování sítí a v některých lokalitách i omezení jejich dalšího rozšiřování kvůli přísnějším požadavkům na veřejný prostor či místní regulaci.
Podle místopředsedy Sněmovny Patrika Nachera (ANO) by zdánlivě bezproblémová legislativní korekce mohla v praxi přinést řadu komplikací, které by fungování výdejních boxů zbytečně ztížily. Podle něj by se tím vytvářel problém tam, kde dnes ve většině případů žádný není.
„Boxy jsou pro spotřebitele plus a rozhodně by nebylo správné začít je rušit. Nevhodně umístěná byla v minulosti jen malá část boxů, které se ale staly nástrojem aktivistů proti výdejnám,“ řekl Nacher.
Podobný postoj zastává také poslanec Vojtěch Munzar (ODS). Podle něj by stát neměl regulovat oblast, které se podle něj efektivně reguluje sama. „Nejhorší, co může stát udělat, je nastavit centrální paušální podmínky, z kterých se nedá hnout a neodpovídají situaci v místě,“ uvedl během jednání. Za klíčovou označil především komunikaci mezi provozovateli a samosprávami. „Čím méně státních regulací, tím lépe,“ dodal Munzar.
🗣️ Kulatý stůl s názvem „Výdejní boxy, spotřebitelé a veřejnost”
Paralelně s jednáním pléna dnes v Poslanecké sněmovně probíhal rovněž kulatý stůl věnující se z různých úhlů pohledu (především v kontextu připravované novely stavebního zákona) aktuální problematice výdejních https://t.co/zah7XuMEQD
Obliba boxů stojí na ceně a dostupnosti
Podle Jana Vetyšky, výkonného ředitele Asociace pro elektronickou komerci, spočívá atraktivita výdejních boxů v jejich levnosti a dostupnosti. Připravovaná novela by však podle něj mohla tento model výrazně narušit. „My se obáváme, že levnost a dostupnost služby, by se mohla touto regulací většinově prodražit a znepříjemnit,“ řekl během jednání. „Je to jedna věta, představuje úplnou změnu statutu toho boxu a samozřejmě celého procesu instalace,“ dodal Vetyška.
Výdejní boxy představují důležitou součást doručovací infrastruktury v řadě měst a obcí, zejména v menších lokalitách, kde často nahrazují například poštovní služby. Zájem o ně navíc dlouhodobě roste.
Podle Ericha Čomora, šéfa skupiny Packeta, by zpomalení stavby sítě mělo dva následky. „Jedna věc je, že bude docházet ke zdražování té služby, protože doručení do boxu je výrazně levnější než doručení domů. Bude to mít výrazný dopad také na dopravy. Téměř tisíc zásilek dokážeme doručit jedním autem, dvaceti zastávkami u dvaceti boxů. V místech, kde boxy nejsou, je jedinou alternativou doručení domů. To bude vyžadovat osm dodávek, které udělají k tisíci zastávkám v té samé čtvrti,“ řekl.
Už nesmí překážet a být křiklavé. Praha usměrňuje výdejní boxy |
Regulace již existuje
Podle vládní zmocněnkyně pro stavební zákon Hany Landové jsou boxy oblíbená služba, ale při jejich umisťování mohou vznikat spory. „Zkoušeli jsme problematiku boxů uchopit tak, aby nezpůsobila byrokratickou zátěž provozovatelům, ale dala nástroj obcím. Aby, když se jim to nebude líbit, mohli nařídit odstranění stavby,“ uvedla Landová.
Provozovatelé považují za dostatečný současný kodex výdejních boxů, který vytvořila v loňském roce Asociace pro elektronickou komerci (APEK) společně s klíčovými provozovateli. Jednotliví provozovatelé tak průběžně komunikují mezi sebou, s obcemi a dochází k postupnému sjednocování standardů bez nutnosti plošné státní regulace.
Pokud by byly boxy zařazeny mezi drobné stavby, znamenalo by to podle nich výrazně přísnější regulaci. Instalace nových boxů by se nejen zpomalila a zkomplikovala, ale nově by byla také navázána na územní plánovaní, což by mohlo vést k většímu zatížená stavebních úřadů.
Podle právničky Jany Buršíkové ze skupiny Packeta by zároveň vznikla řada nových požadavků, které by bylo nutné v rámci kategorie drobných staveb posuzovat. Každá jednotlivá stížnost na nevhodně umístěný box by navíc vyžadovala zahájení správního řízení.
Provozovatelé zároveň upozorňují, že podobné stížnosti řeší jen výjimečně. Packeta v rámci služby Zásilkovna provozuje přibližně 6 400 Z-boxů, přičemž po stížnostech na nevhodné umístění bylo v minulosti odstraněno asi 20 až 30 z nich. Obdobnou zkušenost má také Alza, která provozuje zhruba 3 500 Alza boxů a dosud musela odstranit nebo přemístit přibližně jen deset boxů.
Registrační značky i doklady k vozidlům do výdejních boxů, chce ministerstvo |
Výdejní boxy využívá i stát
Výdejní boxy, jejichž regulaci stát aktuálně zvažuje, přitom sám aktivně využívá. Ministerstvo dopravy nedávno představilo novelu zákona o provozu vozidel, jejíž součástí je také možnost doručování registračních značek a dokladů k vozidlům do výdejních boxů. Od minulého roku je také možné si přes Portál občana objednat nový řidičský průkaz k vyzvednutí ve výdejním boxu.
Využívání boxů plánuje také ministerstvo zdravotnictví, které je chce zapojit do výdeje vybraných léčiv na předpis. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) na začátku letošního roku uvedl, že by služba mohla fungovat od roku 2028. „V tomto volebním období chci prosadit, aby tuto možnost měli za podmínky maximální bezpečnosti i čeští pacienti. Aby si mohli zvolit, jestli si chtějí lék vyzvednout v lékárně nebo využijí tento způsob,“ uvedl pro Novinky.cz Adam Vojtěch.
Podle aktuálního průzkumu společnosti ResSolution využilo v posledních 12 měsících výdejní box 83 procent Čechů. Téměř 70 procent respondentů je přitom využívá alespoň jednou měsíčně.
