„Termín spuštění služby bude záviset na dalším průběhu legislativního procesu,“ uvedl pro ČTK Martin Novotný z tiskového oddělení ministerstva zdravotnictví. Návrh podle něj zachovává odbornou roli lékárníka.
Stanovit má případy, kdy bude povinen pacienta kontaktovat a poskytnout mu konzultaci, například telefonicky nebo videohovorem. V ostatních případech bude na odborném posouzení lékárníka, zda je konzultace potřebná nebo zda postačí poskytnout pacientovi potřebné informace elektronicky. Pacient bude mít vždy právo konzultaci vyžádat.
Nerovnoměrná dostupnost lékárenské péče
Rozdíly v dostupnosti lékáren mezi velkými městy a venkovem jsou podle SMO výrazné. „Dostupnost lékárenské péče je v České republice velmi nerovnoměrná. Zatímco ve velkých městech je síť lékáren poměrně hustá, v menších obcích a periferních regionech může uzavření jediné lékárny znamenat, že obyvatelé musí pro léky cestovat několik až desítky kilometrů,“ uvedla pro ČTK výkonná ředitelka svazu Radka Vladyková.
Problém podle ní není pouze ve vzdálenosti, ale také v omezeném dopravním spojení nebo otevírací době lékáren. Nejvíce jej pociťují obce se stárnoucí populací a špatným dopravním spojením. Svaz považuje lékárenskou péči za součást základní veřejné infrastruktury.
Léky přes zásilku i recepty bez doktora. Změny mohou zvýšit pravomoci lékárníků |
Obtížnost udržení lékárny v menším městě ukazuje situace v Lubech na Chebsku. Město podle starosty Vladimíra Vorma jednalo o otevření lékárny více než osm let. Provoz by měl začít letos v listopadu, zatím ale pouze jeden den v týdnu. Situaci v pohraničí označil za zvlášť komplikovanou, protože obce jsou od okresních měst vzdálené desítky kilometrů a autobusové, případně vlakové spoje nejezdí tak často.
„I když od listopadu otevíráme lékárnu s jednodenním provozem, zbývá šest dní v týdnu, kdy léky chybějí. Zásilkový výdej vnímám jako skvělý doplněk kamenné lékárny. Pro dny, kdy je zavřeno, nebo pro starší a nemocné spoluobčany, kterým kurýr přiveze léky až domů, by to byla obrovská úleva,“ dodal Vorm.
Zásilkový výdej by podle svazu mohl pomoci zejména lidem se sníženou pohyblivostí, chronicky nemocným užívajícím pravidelně stejné léky, obyvatelům odlehlých obcí se špatným dopravním spojením nebo lidem dočasně omezeným po úrazu či operaci. Přínos může mít také pro rodiny pečující o závislé členy domácnosti.
Svaz zároveň požaduje zachování odborného dohledu farmaceuta, kontroly lékových interakcí, spolehlivého ověření pacienta a odpovídajících podmínek přepravy. Za důležité považují zástupci samospráv také to, aby nová služba nebyla dostupná pouze digitálně. Podle Vladykové by zejména senioři měli mít možnost jednoduché telefonické komunikace s lékárníkem a případně asistovaného objednání.
Speciální léky zůstanou v lékárnách
Ministerstvo zdravotnictví opakovaně zdůrazňuje, že zásilkový výdej léků na předpis má být doplňkem stávajícího systému, nikoli jeho náhradou. Pacientům má nabídnout možnost volby mezi osobním vyzvednutím a doručeným vybraných léčiv. Nový režim by se měl týkat především léků určených k dlouhodobé léčbě stabilizovaných chronických onemocnění, například vysokého krevního tlaku nebo cholesterolu. Vysoce specializovaná léčiva, například pro onkologické pacienty, by i nadále zůstala v režimu osobního výdeje v lékárně.
Pro zásilkový výdej léků na předpis je 86 procent Čechů. Službu mají za bezpečnou |
Zasílání léků na předpis do výdejních míst nebo boxů by využilo 70 procent dospělých Čechů a dalších 16 procent to zvažuje. Vyplývá to z průzkumu Nielsen mezi 1 045 respondenty ve věku 18 až 70 let. Nejvíce respondentů preferuje doručení do výdejního boxu (51 procent). Druhou nejčastější variantou je doručení domů kurýrem (35 procent), nejméně preferované je doručení na výdejní místo (14 procent).
