"Základní zákony, které měly zlepšit výběr daní, tedy zavedení registračních pokladen a majetková přiznání, nám zablokoval parlament," tvrdí místopředseda vlády Vladimír Špidla.
Kabinet proto zvolil jinou cestu - snaží se zlepšit podmínky práce berních úředníků a zvýšit jejich počet.
I v těchto krocích však vláda zůstává jen na půli cesty. Berní úředníci totiž mají letos od vlády slíbeny také vyšší rizikové příplatky za práci, při níž se často setkávají s psychickým i fyzickým napadáním. Tyto rizikové příplatky by už od května měly dosahovat 4000 korun namísto dosavadních pěti set korun. Ve skutečnosti na ně nejsou peníze.
"Určitá vůle zlepšit situaci na finančních úřadech tu sice je, ale těžko ji hodnotit. Nařízení vlády na zvýšení příplatků platí, ale jen na papíře. Zatím jsem nedostal peníze na to, abych někomu mohl příplatek zvýšit," říká ředitel Finančního úřadu pro Prahu 8 Miroslav Němejc. Za zvýšení příplatků bojují i odboráři. "Zatím není jisté, jestli peníze na takzvané "fackovné" budeme mít alespoň do konce roku. Budeme o tom jednat v září," říká zástupkyně odborů daňových úředníků Jaroslava Koňasová. Podle Szurmana je však pravděpodobné, že se peníze podaří najít a vyšší příplatky se začnou vyplácet už letos, nejpozději však od příštího roku.
AGRESIVITA DAŇOVÝCH POPLATNÍKŮ STOUPÁ
Jedním z velkých problémů, které trápí daňovou správu, je fyzické i psychické napadání daňových úředníků. Jestliže v roce 1993 byly takové případy na policii nahlášeny čtyři, loni už jich bylo 114.
Nejčastěji jsou napadáni daňoví kontroloři. "Kromě urážek a nadávek došlo i na našem úřadě k přepadení a zbití vedoucího pracovníka kontrolního oddělení. Stalo se to ráno cestou do zaměstnání," popisuje případ z letošního května ředitel finančního úřadu ve Zlíně Josef Langer. Podobný případ se odehrál letos v dubnu i v Písku.
Jeden z kroků ke zlepšení daňové správy, který začal stejně jako rizikové příplatky platit letos, se proto týká právě daňových kontrol. V každém kraji nyní vznikají specializované jednotky daňové kontroly. Ty se zaměří hlavně na sledování poplatníků, u nichž je větší riziko daňových úniků.
"Jdou do nich ti nejzkušenější pracovníci," říká ředitel odboru metodiky výkonu daňové správy na ministerstvu financí Stanislav Špringl. Právě pro ně by také měly být určeny nejvyšší sazby rizikových příplatků okolo čtyř tisíc korun.
Finanční úřady si také hodně slibují od sloučení celní a daňové správy. "Znamenalo by to mimo jiné i možné využití dnešní celní stráže jako ozbrojené složky na ochranu pracovníků finančních úřadů při provádění daňových kontrol," míní Špringl.
Návrh na sloučení celní a daňové správy má jít v dohledné době do vlády.
PODVODY JSOU STÁLE RAFINOVANĚJŠÍ
Zatímco daňové zákony se za poslední roky příliš nezpřísnily, daňové úniky jsou stále rafinovanější.
Jedním z nejčastějších podvodů jsou neoprávněné žádosti o vrácení daně z přidané hodnoty. Firmy se kvůli tomu stále častěji sdružují do řetězců. "Jedna firma prodá zboží za korunu, druhá je prodá dál za dvacet tisíc, další za milion a ta poslední ho fiktivně vyveze a požádá o vrácení daně z přidané hodnoty, o kterou se všichni rozdělí," popisuje Janoušek. Firma, která zboží údajně za milion prodala a měla by za ně zaplatit daň, většinou zmizí.
Podobné řetězce fungují i v případech, kdy se firmy snaží vyhnout daním z příjmů.
"Na konci takového řetězce bývá firma, která by měla mít všechno to prodané zboží uvedeno jako příjem a měla by je zdanit. Jenže to většinou bývají takzvaní "bílí koně" - taková firma se nedá najít, je dávno zrušená nebo se nachází někde v zahraničí," vysvětluje Špringl. Loni se dokonce podvody dále zdokonalily: "Dodavatel je nalezen a potvrzuje, že se obchod uskutečnil, daň však nezaplatí. Odůvodňuje to tím, že by rád zaplatil, ale nemá z čeho," uvádí analýza ministerstva.
Přestože daňoví úředníci již velmi dobře znají kličky, jimiž se lidé a firmy snaží vyhnout placení daní, na jejich lepší postih to nestačí. Trestní řízení v takových případech totiž trvá mnohdy celá léta.
Typickým příkladem jsou tři podnikatelé z Prahy, kteří se roku 1995 pokusili vylákat od státu vrácení daně z přidané hodnoty za nákup, který neproběhl. Šlo téměř o 90 milionů korun. Finanční úřad fintu odhalil včas a podnikatelé peníze nedostali. "Trvalo to přes pět let, než je vrchní soud letos v dubnu odsoudil k pěti letům nepodmíněně," říká ředitel pražského finančního úřadu, u nějž případ začal, jenž si nepřál být jmenován.
CHYBĚJÍ BERNÍ ÚŘEDNÍCI...
Vzhledem k stále dokonalejším podvodům si zástupci finančních úřadů už řadu let stěžují na nedostatek lidí a na jejich stoupající pracovní vytížení. Ještě v roce 1993 připadalo na každého berního úředníka 446 poplatníků, loni už toto číslo bylo o stovku vyšší.
"Jestliže musíte všechny tyto poplatníky zaevidovat a starat se o stále větší běžnou agendu, jde to na úkor možností provádět daňové kontroly," vysvětluje Špringl. Daňový úředník se tak dostane na kontrolu do každé firmy ve svém okrese jednou za několik desítek let. "V Praze, kde je nedostatek personálu nejcitelnější, je ta perioda ještě několikanásobně delší. To má velmi nepříznivý dopad na platební morálku," dodává Janoušek.
Posílení počtu pracovníků finančních úřadů bylo prvním krokem, který vláda pro zlepšení výběru daní prosadila. Pro tento rok se počítalo s přijetím 800 nových zaměstnanců, do roku 2003 by se měl jejich počet zvýšit o 3386.
Tentokrát přitom nejde jen o slib.
Finanční úřady už začaly nové pracovníky nabírat.
"Na ústecký finanční úřad přišlo od začátku roku deset nových lidí, hlavně do oddělení, která se zabývají vymáháním daňových nedoplatků, kontrolou dotací a do nového oddělení specializované kontroly," říká ředitelka berního úřadu v Ústí nad Labem Tatjana Richterová.
S hodnocením toho, jak může personální posílení zlepšit práci finančních úřadů, zatím sami úředníci nepospíchají. "Je jisté, že čím více a lépe vyškolených pracovníků bude na úřadech pracovat, tím více bude provedeno kontrol. Bez legislativních změn však pouze růst počtu pracovníků zlepšení daňové kázně nezajistí," míní ředitel finančního úřadu ve Zlíně Josef Langer.
