Dlouhé štítky umísťují na své zboží zejména výrobci oblečení. S oblibou to dělá například Puma, Mango, Zara či italský prodejce spodního prádla Intimissimo. Mnohým lidem ale lístečky překážejí. Vadí jim hlavně to, že se jich často nejde zbavit i přesto, že mají předtištěné místo, kde je lze odtrhnout.
"Nejhorší jsou cedulky na dětském prádle, které prodává například Zara. Je to úplný katalog nesmyslných informací, který nejde ustřihnout, protože pak nepříjemně škrábe," stěžuje si Helena Štěpánková.
"Když jsem si nasadil v zimě rukavice, něco mě v nich nepříjemně lechtalo. Byl to lísteček. Utrhl jsem ho, ale v rukavici se objevila díra," vypráví devítiletý František.
Kde se vzala štítková mánie? "Značení textilních výrobků vychází ze zákona o ochraně spotřebitele a takové výrobky musí být vždy povinně označeny jménem výrobce, materiálovým složením, velikostí a dalšími údaji, které jsou nutné pro správné používání nebo údržbu výrobku," říká právní poradce Občanského sdružení spotřebitelů TEST Jan Votočka.
Je ale nutné, aby lístečky zabíraly takovou plochu? Tak například polštář Granat z Ikey zaujme na první pohled nejenom svou výraznou zelenou barvou, ale i obří cedulkou, která zabírá zhruba čtvrtinu jeho šířky. Ještě hůř je na tom ale sedák Justina či Iris, kde lísteček zabírá už zhruba třetinu šířky.
Vůbec nejhůř však dopadl polštářek Christel o velikosti 30 × 45 centimetrů, který hyzdí "plachta" o rozměrech 10 × 15 centimetrů. Cedulka, na které je v 21 jazycích napsáno, kolik váží, zabírá polovinu jeho šířky. Prostírání MÄRIT už rovnou vzdalo snahu vtěsnat všechny informace na jeden list a obsahuje rovnou dva.
"Ikea prodává sortiment po celém světě. Na každý výrobek jsou dané jiné normy a my vybíráme vždy tu nejpřísnější, a tu pak přeložíme do ostatních jazyků. Je to také jednodušší a levnější, než opatřovat výrobky pouze jednou jazykovou mutací pro konkrétní zemi," vysvětluje inflaci údajů mluvčí švédského prodejce nábytku a vybavení do domácnosti Jindřiška Válová. "Výrobky navíc může vyrábět více dodavatelů a my si tímto způsobem můžeme být jisti, že překlad bude jednotný," dodává.
Pro výrobce a distributory je podle Votočky pochopitelně výhodnější uvádět informací spíše více než méně. To se týká zejména údržby výrobků a jejich čištění. "Pokud tyto informace zákazník poruší, nemůže se domáhat reklamace za vady, které takto zavinil, ač byl řádně informován. Pokud by informaci nedostal, reklamaci by uplatnit mohl," vysvětluje Votočka.
Nežehlete igelit, varuje Zara
Španělská obchodní síť Zara se pojišťuje před zákazníky opravdu důkladně. Preventivně varuje před nevhodnou údržbou i u takového zboží, které to z povahy materiálu nepotřebuje. Instrukci NEŽEHLIT tak umisťuje v několika jazycích například na kožené, koženkové či kovové pásky, nebo na igelitový deštník.
Obzvlášť opatrní jsou výrobci také u dětského zboží. Pokud by vynechali důležité informace například o tom, od kolika let je hračka dětem určena a mladší děti by si s ní hrály a něco se jim stalo, tak je za to výrobce či prodejce odpovědný. Patrně proto jsou cedulky u dětských hraček často větší než samotné figurky.
Některé děti dohánějí lístečky k šílenství a když je na plyšácích vidí, raději je vůbec nechtějí. Vědí totiž, že se je nepodaří dokonale odstranit. Jiné naopak cedulky milují. "Kamarádka přinesla mému ročnímu synovi plyšáka a sháněla se po nůžkách, aby mu ustřihla dlouhou cedulku. Musela jsem ji zastavit, protože právě ty má náš syn na hračkách nejraději," říká Martina Krátká.