Průměrná cena vody v Česku dosáhla 81 korun za metr krychlový, což je o šest korun vyšší, než je průměr celé Evropské unie. Cena vody v celé ČR v uplynulých deseti letech vzrostla o téměř 85 %, což je dvojnásobek průměru Evropské unie. V řadě zemí ale rostla rychleji než u nás, například v Rumunsku trojnásobně.
„Podobný vývoj jako u nás lze sledovat i v Chorvatsku, kde je oproti roku 2005 nyní voda dražší o 84 %. Na Slovensku je růst cen v tomto odvětví pozvolnější, když cena je vyšší o 51 %. V západních zemích k tak rychlému růstu jako ve střední a východní Evropě již nedochází, například ve Francii je voda v porovnání s rokem 2005 dražší o 30 a v Německu dokonce jen o 15 procent,“ říká Petr Knap, partner podnikového poradenství společnosti EY.
Češi se vyšší účty za vodu snaží kompenzovat snižováním spotřeby, utahování kohoutků ale už narazilo na své dno. Celková spotřeba (včetně průmyslu) dosahuje 130 litrů na den, v domácnostech jen 87 litrů.
V jiných zemích je to výrazně více: například ve Velké Británii je denní spotřeba 340 litrů na osobu, ve Španělsku 265 litrů. U nás je nejnižší spotřeba v Pardubickém kraji, v celé Evropě jsou úspornější ještě v pobaltských zemích.
Praha je cenou vody nejdražší z metropolí zemí V4
Studie porovnává i ceny v jednotlivých evropských metropolích, podle ní je Praha nejdražší ze zemí Visegrádské čtyřky. V Praze stojí kubík 85 korun, V Ve Varšavě 76 korun, v Bratislavě 60 a v Budapešti 56. V Evropě vede cenou Kodaň (148 Kč), nejlevnější je Sofie (24,50 Kč).
Vysoké ceny jsou v Česku způsobeny částečně i velkým odlivem zisků z českého vodárenství do zahraničí, ročně si zahraniční firmy vyplatí několik miliard korun na dividendách.
„Růst cen vody u nás byl způsoben zejména potřebou růstu investic do infrastruktury nejen v Praze, ale po celé České republice. České ceny se tak již téměř přiblížily západní Evropě. Zisk distributorů se tak stále pohybuje kolem deseti procent z celkové výše vodného a stočného. Jeho zvýšení brání regulace, roční růst zisku ve vodárenství je totiž omezen na nejvýše sedm procent,“ dodal Antonín Raizl, senior manažer oddělení podnikového poradenství společnosti EY.
