Ekologům, ale i například Hospodářské komoře ČR se nezdá způsob projednání, kdy místo standardního připomínkového řízení návrh poslanec načetl jako přílepek k zákonu o rostlinolékařské péči.
Nejde o nový návrh, ale když byl naposledy vážně míněný, vyvolal velké emoce. V roce 2016 po poměrně velké diskusi a souhlasu odborníků s ním přišel tehdejší ministr životního prostředí Richard Brabec. Nakonec ale po tlaku tehdejšího premiéra Bohuslava Sobotky stáhl změnu po ročním projednávání v čase extrémního sucha z jednání vlády, sociální demokracie ji pak dále použila jako argument v podzimních volbách, kdy se pasovala na ochránce levné vody.
Extrémní sucho. Nebýt hracholuské a nýrské přehrady, byla letos Plzeň bez vody![]() |
„Vše bylo korunované kampaní sociální demokracie, kdy jsem zcepeněl, kdy jsem viděl inzerát v novinách. Mirek Dušín by asi řekl, že je to nečestné a nesportovní postoj. Já budu ostřejší a řeknu, že to je pokrytecké a podrazácké,“ řekl tehdy Brabec
Proti zvyšování cen se tehdy postavily i odborové svazy. V současnosti jsou naopak pro. „Jejich přínos se musí projevit v lepší péči o vodní zdroje, ve stabilizaci zaměstnanců podniků Povodí a v posílení ochrany obyvatel před následky sucha a povodní,“ napsala předsedkyně Odborového svazu pracovníků dřevozpracujících odvětví, lesního a vodního hospodářství Jaroslava Nestěrová.
Personální a mzdová situace v podnicích Povodí považují odbory dlouhodobě za neudržitelnou. „Nedostatečné odměňování vede k odchodům kvalifikovaných pracovníků a komplikuje získávání nových zaměstnanců. Současně roste potřeba generační obměny,“ dodala předsedkyně.
Malí odběratelé dál s výjimkou
Jak připomíná analytik Petr Havel, podobná změna měla přijít už dávno. „Jde o narovnání nerovnovážného stavu, kdy lidé, kteří pijí vodu ze zdrojů podzemních vod, jsou ve výhodě, protože je to levnější. Je to tak motivace k tomu, aby se podzemní zdroje více využívaly, ačkoliv by se měly více chránit,“ popsal pro iDNES.cz Havel.
Poplatky za odběr podzemních vod se nezvyšovaly od roku 2001, tedy čtvrt století. Poplatky za odběr povrchové vody se naopak postupem času zvyšují, určují je jednotlivá povodí, nejvyšší jsou podle dostupných informací v Povodí Moravy, kde přesahuje cena za metr krychlový devět korun, nejlevnější je Povodí Vltavy s 5,3 korun, zbytek republiky se pohybuje mezi nimi, píše poslanec ve zdůvodnění návrhu.
„Tato výrazná nerovnováha přirozeně motivuje odběratele k upřednostňování odběrů podzemní vody, vedoucímu až k jejímu drancování, neboť odběr vody povrchové se v lokalitách s relativním dostatkem vody podzemní nejeví v tomto kontextu jako ekonomicky výhodný,“ dodal poslanec.
Evropská směrnice zpřísní čištění odpadních vod. Česko čekají miliardové investice![]() |
Zároveň platí výjimka, kterou i Turečkův návrh zachovává, tedy že malé obce a domácnosti se studnami poplatek neplatí – musí se ale vejít do limitu buď 6 000 m3 za rok nebo 500 odebraných m3 v každém měsíci.
Problematická je ovšem další část návrhu, kdy chce poslanec přerozdělovat poplatek nově ze šesti sedmin pod ministerstvo zemědělství, zbytek má jít Státnímu fondu životního prostředí (SFŽP). Dosud dostávaly peníze půl napůl kraje a právě SFŽP. „Takto získanými penězi chce zalepit díru v rozpočtu ministerstva, a naopak ji chce udělat v rozpočtech krajů,“ vyčítá Turečkovi Eliška Vozníková, vedoucí programu Krajina z Hnutí DUHA. Tyto peníze podle ní mohly kraje použít na podporu výstavby a obnov vodohospodářské infrastruktury.
Poplatky za odběr podzemních vod kraje využívají na financování vodohospodářské infrastruktury, která je dlouhodobě podfinancovaná.
Radim HolišPředseda Asociace krajů ČR
Koruna za každý kubík sice SFŽP zůstane, avšak už nyní je podle Vozníkové jasné, že ministerstvo chce platit z peněz extrémně náročné vodohospodářské stavby, jako jsou přehrady. „Na které jim EU nechce dát peníze. Ale krajům budou peníze chybět na spolufinancování čistíren odpadních vod, budování nových vodovodů nebo zajištění alternativních nových zdrojů pitné vody pro obce,“ dodala.
Proti je Asociace krajů ČR, podle předsedy Radima Holiše jde o další peníze, o které mají kraje přijít. „Poplatky za odběr podzemních vod kraje využívají na financování vodohospodářské infrastruktury, která je dlouhodobě podfinancovaná.“
Není jasné, jestli pro kraje nevypíše nakonec ministerstvo nějaký dodatečný dotační program, zatím však o něm ministr zemědělství Martin Šebestyán, který s návrhem na zvýšení poplatků souhlasí, nehovořil.
Mnoha organizacím se nelíbí praxe vlády Andreje Babiše, kterou ale například používal už i minulý lidovecký ministr zemědělství Marek Výborný, a sice načítání velkých změn k naprosto nesouvisejícím návrhům. „Za nezbytné považujeme řádné připomínkové řízení, zpracování RIA a otevřené jednání s kraji, obcemi, vodárenským sektorem a zástupci průmyslu. Takový postup by umožnil transparentně vyjasnit příjemce výnosu, konkrétní účelové vázání prostředků na investice a také mechanismus kontroly účelnosti a dopadů na ceny pro domácnosti i firmy,“ uzavřela za hospodářskou komoru její mluvčí Lenka Kuželová.




















