To ale přináší problémy vodárnám, které své náklady musí rozpočítávat na menší objem prodané vody – kubík vody tak zdražuje.
"V kalkulaci pro příští rok počítáme s poklesem prodeje o půl milionu kubíků vody," říká Miroslav Harciník, který vede Severočeskou vodárenskou společnost. Podobně mluví i další vodárny.
Spotřeba vody za posledních patnáct let poklesla velmi výrazně, v posledních letech se klesající trend zpomalil nebo spotřeba stagnuje. Od roku 1989 vytočili lidé z kohoutků v některých regionech až o padesát procent méně.
"Lidé s vodou více šetří, přibylo i zařízení, která spotřebují méně vody," vysvětlil předseda představenstva SOVAK František Barák.
Přesto ale platby vodného představují v rodinných rozpočtech významné položky – například průměrná severočeská rodina se čtyřmi členy a spotřebou 103 litrů na osobu a den zaplatí ročně 8 270 korun, příští rok to bude 9 022 korun.
Myčka proti toaletě
Velkou úsporu ve spotřebě přinesly například myčky nádobí, které ušetří zhruba polovinu vody oproti mytí pod tekoucí vodou z kohoutku. "Zájem o myčky roste, klesly i jejich ceny," říká šéf Datartu Pavel Sláma, který odhaduje, že myčku má doma kolem třiceti procent domácností.
Průměrná myčka během jednoho programu spotřebuje maximálně 30 litrů – při jediném spláchnutí záchodu ale v kanalizaci zmizí "bez užitku" deset litrů.
Průměrná spotřeba vody se v Česku pohybuje kolem sta litrů na osobu a den – tedy na hranici toho, co Světová zdravotnická organizace ještě považuje za hygienickou normu.
Také v evropském srovnání vychází česká spotřeba velmi příznivě – pohybuje se zhruba patnáct litrů pod celounijním průměrem, který činí 120 litrů.
Z toho se vymyká pouze Praha se 127 litry na osobu a den. "Regionálně jsou ve spotřebě dost velké rozdíly," dodal Barák. Záleží hlavně na typu osídlení: tam, kde je méně velkých měst a více venkovské zástavby, spotřeba vody z veřejného vodovodu klesá, protože lidé používají vlastní studny.
I proto je často u malých vodárenských společností, které pokrývají jen pár obcí, cena za vodu nejvyšší: své náklady mohou rozdělit jen mezi malý počet odběratelů.
Balená voda vítězí nad tou z kohoutku
Mezi spotřebiteli dosud příliš nezabraly ani kampaně vodovodních společností apelující na to, aby lidé dali při konzumaci přednost vodě z kohoutku. Ta je přitom nejen výrazně levnější než její balená konkurentka – litr vyjde v průměru na šest haléřů i s vypuštěním do kanalizace – ale v případě některých vod i kvalitnější.
Prodej balených vod však stoupá. Podle Lucie Hrušové ze společnosti Nielsen Češi vypili za poslední rok 611 milionů litrů balené vody, v přepočtu si tedy každý obyvatel připsal 61 litrů z lahve.
Voda ale v Česku zdražuje nepřetržitě několik let, přesto se zatím pohybuje cena za kubík na polovině průměru EU. Zdražení nepřichází jen kvůli malé spotřebě a vyšší dani: vodárny argumentují i vyššími cenami elektřiny, chemických přípravků na úpravu vody nebo poplatků za vypouštěné vody.
Do ceny se promítají i investice, které si vynutily unijní normy, především do čistíren odpadních vod. Kvůli nim hrozí podle vodáren další zdražení, protože zejména ve velkých městech nedosáhnou tak snadno na evropské dotace.
