ilustrační snímek

ilustrační snímek | foto: Depositphotos

Miliardové dotace kvalitu vody nezlepšily, výjimek přibývá, kritizuje NKÚ

  • 4
Stát dal v letech 2013 až 2020 z evropských peněz a ze státního rozpočtu 2,7 miliardy korun na monitoring kvality vody a modernizaci technologií v úpravnách, přesto se kvalita povrchových ani podzemních vod nezlepšila. Někde naopak přibylo pesticidů, zjistil Nejvyšší kontrolní úřad. Ministerstvo zemědělství se závěry nesouhlasí.

Na některých místech se zvýšil výskyt pesticidních a dusíkatých látek, což se promítlo do kvality zdrojů pitné vody, zjistil kontrolní úřad, který o tom v pondělí informoval v tiskové zprávě. Ministerstvo se závěry nesouhlasí, podle něj jsou zkreslené a kvalita pitné vody v Česku je na vysoké úrovni a pro zdraví lidí bezpečná, sdělil mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý.

Kontrolní úřad prověřoval peníze vydané na opatření, která mají zajistit udržitelnou kvalitu vod a minimalizovat znečištění způsobované zemědělstvím. Nicméně podle jeho zjištění přibývá povolovaných výjimek z hygienického limitu pro pitnou vodu hlavně kvůli pesticidům. Stát pak vydává miliardy z peněz Evropské unie na modernizaci technologií v úpravnách pitné vody, což ale neřeší příčiny znečištění, uvedli kontroloři.

Podle nich hlavním znečišťovatelem vody pesticidními a dusíkatými látkami je zemědělská činnost. Zemědělci sice každoročně získali v letech 2013 až 2019 přes třicet miliard korun, stát je ale dotačním systémem nemotivuje ke snížení využívání pesticidů. Ministerstvo zemědělství navíc podle kontrolní úřad jen formálně a u zlomku zemědělců kontroluje dodržování takzvaných zásad integrované ochrany rostlin, které mají snížit rizika a omezit vliv používání pesticidů na lidské zdraví a životní prostředí.

NKÚ nechápe data, tvrdí resort

„U podzemních vod se pesticidní látky objevovaly ve víc než polovině míst sledovaných Českým hydrometeorologickým ústavem. V případě povrchových vod se pesticidní látky objevovaly téměř na všech sledovaných místech. U povrchových vod se na víc než osmdesáti procentech sledovaných míst stále objevují látky spadající do kategorie takzvaných starých zátěží, tedy látky dlouhodobě nepoužívané či již zakázané,“ uvedli kontroloři.

Voda zdraží. Covid zamával se spotřebou nejen kvůli úbytku turistů

ilustrační snímek

„Je třeba odmítnout, že se kvalita povrchových a podzemních vod v Česku zhoršovala a zvyšovalo se množství pesticidů ve vodě. Jde o hrubé nepochopení a dezinterpretaci údajů o výskytu těchto látek ve vodách, kdy nelze sledovat pouze absolutní hodnoty o jejich výskytu,“ reagovalo na zjištění kontrolního úřadu ministerstvo zemědělství. Podle něj je situace z hlediska výskytu pesticidů nejméně od roku 2010 stabilní. V důsledku rozšířeného sledování těchto látek se jen prohloubily znalosti o jejich výskytu v povrchových a podzemních vodách, zdůraznil mluvčí.

Ministerstvo nesouhlasí ani s tím, že neřeší příčiny znečištění vod a dostatečně nemotivuje zemědělce snižovat používané množství pesticidů a hnojiv. Podle Bílého však jen za posledních deset let klesla spotřeba přípravků na ochranu rostlin o víc než třicet procent.

Podle kontrolního úřadu však stát nemá přesné a aktuální informace o tom, jaká je v zemědělství skutečná spotřeba pesticidů a hnojiv, a povinná elektronická evidence spotřeby pesticidů neexistuje. Ministerstvo na to reagovalo tím, že každý zemědělec ovšem musí vést evidenci spotřeby, což v praxi kontroluje Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský.

Kontrolní úřad doplnil, že ministerstva zemědělství, životního prostředí a zdravotnictví přitom vytvořily ke zlepšení stavu vod a změně dosavadního postupu zemědělců dva na sebe navazující národní akční plány, na jejichž opatření šlo šedesát pět milionů korun. „Většinou se však jednalo o formální podpůrná opatření, jejichž reálný dopad na zlepšení kvality vod byl zanedbatelný,“ uzavřel Nejvyšší kontrolní úřad.

,