Aktuálně se v ČR platí za vodné a stočné nejčastěji mezi 100 a 160 korunami včetně DPH za metr krychlový odebrané vody. Například v Praze jde letos o 157 korun, cena v posledních letech rostla, ale stejně rychle jako celková inflace. Například před desetiletím se v hlavním městě platilo přes 85 korun na metr krychlový.
Naštěstí to vypadá, že katastrofické scénáře, kde Svaz oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK) hovořil o nových nákladech až za 400 miliard korun, se nenaplní.
Ten se nyní podílí na plánu, jak evropskou směrnici, která novinky zavádí, uvést do života. Podle ředitele SOVAK Viléma Žáka bude finální číslo nákladů známé až na podzim, půjde však „jen“ o desítky procent z uvedených 400 miliard.
Dokonalé čištění vody. Ústecká chemička představila utajovaný vynález |
SOVAK připravuje plán dohromady s akademickými pracovišti a společností Unicorn. Hotový by měl být až po prázdninách, vláda pak o něm bude rozhodovat ke konci roku.
„V tuto chvíli jsme asi v půlce intervalu, kdy zpracováváme národní implementační plán. A víme, že to zdaleka tak drahé nebude. Ale jsme daleko od toho, že bychom řekli konečnou sumu,“ popsal Žák.
V rámci plánu se podle něj upřesňuje, kdo a v jaké lokalitě bude muset mít jaký typ čištění. Podle evropské směrnice musí totiž k čištění mikropolutantů přistoupit aglomerace o velikostech, jako kdyby čistily vodu po 10 000 až 150 tisících lidí, které vypouštějí odpadní vody v oblastech právě na tyto zbytky citlivé.
U čistíren, které obsluhují přes 150 tisíc tzv. ekvivalentů osob, budou muset být nové technologie do roku 2045 všude. A právě přesné vymezení citlivých oblastí mimo jiné přinese informaci o tom, jak nákladné zavádění novinek bude.
Budou platit výrobci léků?
Další proměnnou do finálních nákladů, které budou muset zaplatit vodohospodářské společnosti, potažmo jejich klienti na stočném, bude výsledek soudních pří mezi farmaceutickými firmami a Evropskou unií.
Společnosti včetně Zentivy podaly loni žalobu k Tribunálu EU proti směrnici, která předpokládala, že minimálně 80 procent z nákladů na čištění zaplatí právě znečišťovatelé, kam spadají kromě výrobců léčiv také producenti kosmetiky.
Podle nich by došlo ke zdražení výroby léků, některé by se mohly stát nerentabilními a jejich výroba by pak mohla bez náhrady skončit. Jak soudy dopadnou a jestli tedy už před zahájením investic nevypadne jejich teoreticky hlavní plátce, se nikdo neodváží odhadovat.
Zástupci SOVAK se ale chtějí na začátku června sejít s lidmi z ministerstva financí. Připravuje se nový cenový výměr, který bude regulovat stočné na dalších pět let. Aktuálně se může zisk jednotlivých firem, ze kterého budou muset v budoucnu investice platit, zvyšovat maximálně meziročně o sedm procent.
Podle agrárního analytika Petra Havla jde prakticky – pokud se pomine aktuální situace ohledně pohonných hmot – o jedinou regulaci celého oboru v ČR.
„Bylo by dobré stávající cenový předpis liberalizovat a dát tam větší předpis pro vodohospodářské společnosti, aby mohly investice vytvářet. Ale jestli to má být místo sedmi procent 10 nebo 15, to už nechci odhadovat,“ řekl Havel. Možností by pak podle něj bylo i tuto hranici zrušit jako celek.
V kanalizaci končí nedopalky i pneumatiky. Vodárny to stojí miliony, říká expert |
Jasnější cenové odhady zatím nechtěl dělat ani ministr zemědělství Martin Šebestyán, podle kterého se musí program projednat i se zástupci opozice, protože poběží mnoho let. Do budoucna by právě i evropská směrnice mohla podle Havla přispět k tomu, že se vodohospodářské společnosti na českém trhu začnou slučovat. „Máme příliš mnoho malých poskytovatelů služeb,“ myslí si.
V ČR je přes 2 500 vodohospodářských společností, ačkoliv většina obyvatel je klientem jenom hrstky z nich. Havel říká, že právě malé firmy nebudou mít na nutné investice peníze. Mimo jiné proto, že kromě čištění mikropolutantů ve větších městech se také bude muset investovat do stokových soustav ve městech, kde je populační ekvivalent osob větší než 1000.
Máme příliš mnoho malých poskytovatelů služeb.
Petr Havelagrární analytik
Žák pak také varoval před většími investicemi hned zpočátku, podle něj by se nejdřív mělo sehnat více informací o reálných znečišťovatelích vod. Směrnice pak má každých šest let projít aktualizací, je tak podle něj možné, že některá opatření nakonec vypadnou nebo nebudou nutná.
Odborníci se však shodují, že je potřeba začít urychleně řešit čistotu povrchových vod. Podle Žáka mimo jiné proto, že ubývá vod podzemních, ze kterých pochází zhruba polovina pitné vody v ČR. „Když dojde podzemní voda, bude se muset výroba přesunout do vody povrchové a tu mít nebudeme,“ poznamenal. Upozornil, že v ČR se za posledního zhruba půlstoletí nepostavila větší vodní nádrž, ačkoliv je už jasné, že se klima mění.
