Každý den se Praha potýká s dopravními problémy. Tisíce osobních vozidel do města proudí nejen během dopravní špičky, ale v podstatě nepřetržitě. Výraznou zátěží pro městské komunikace jsou zejména těžké nákladní automobily, které zásobují metropoli potravinami, zbožím, ale i nejrůznějšími surovinami a stavebními materiály. Kolony jsou komplikací nejen pro řidiče, ale i pro dynamický rozvoj samotného města. Těžké kamiony vezoucí stavební materiál a popojíždějící v dopravních zácpách zhoršují průjezdnost města – nejen pro individuální, ale zejména pro hromadnou dopravu. Zatímco rozvoj města zrychluje a poptávka po stavebním materiálu stoupá, silniční doprava stagnuje a stává se stále méně průjezdnou. A právě tady se nabízí řešení v podobě nákladní lodní dopravy.
Kolony vs. loď: Čísla mluví jasně
Silniční infrastruktura v metropoli dlouhodobě zaostává za jejími potřebami. Pražský okruh, kde denně projede zhruba 60 tisíc vozidel, z toho až 40 % tvoří nákladní doprava, už roky čeká na své dokončení. Do té doby bude situace na silnicích pravděpodobně ještě složitější – denně totiž do Prahy přijede přes 400 tisíc aut, což je o 100 tisíc víc než ještě před deseti lety.
Nákladní kamionová doprava rok od roku stoupá
Naproti tomu doprava po řece je jednoduchá a spolehlivá. Loď s kapacitou 1 000 tun dokáže nahradit 40 nákladních aut. V metropoli, která omezila vjezdy kamionů a uvažuje i o opatřeních, jako je mýto nebo zpomalení dopravy na 30 km/h, je nákladní doprava po řece výhoda, která se nedá přehlédnout.
Proč beton po vodě?
Výroba betonových směsí je nepostradatelnou součástí zásobovací infrastruktury města. Beton se přepravuje čerstvý, a proto jej nelze převážet na velké vzdálenosti. Je tedy nezbytné, aby se výrobny – betonárny – nacházely přímo ve městě. Vyrábět beton, a přitom využívat jen nejnutnější podíl silniční přepravy ovšem lze. Dvě pražské betonárny, Rohanský ostrov a Libeň, jsou provozy, které umožňují efektivně a rychle zásobovat stavby v pražském regionu, a to i navzdory komplikované dopravní situaci. Své okolí přitom dopravou zatěžují jen minimálně. Díky efektivnímu využívání lodní dopravy snižují tato výrobní centra objem silničních přeprav na minimum. Kamionová doprava je totiž, kromě zahlcování městské dopravy, jednou z hlavních příčin poškozování silnic. Problémem jsou zejména přetížené náklaďáky a těžké nákladní soupravy.
Důsledky jsou pak viditelné na každém kroku – vyjeté koleje, vytrhané obrubníky… Nákladní lodě přitom přepravují velké objemy kameniva až do samotného centra Prahy. O ekologičnosti a efektivitě tohoto způsobu přepravy svědčí i slova Jakuba Šimáčka, ředitele betonáren a propagátora nákladní lodní dopravy: „Funguje to skvěle – díky desítkám let existence dvou pražských betonáren na Rohanském ostrově a v Libni přijelo do Prahy o 300 000 kamionů méně.“
Vltava: Nejen romantická kulisa, ale i klíčová cestaHistoricky byla Vltava spojnicí pro obchod a dopravu. Dnes tuto roli přebírá moderní lodní doprava, která je pro Prahu ekologickou a kapacitní alternativou k přetíženým silnicím. Zatímco mnoho evropských měst své řeky maximálně využívá, Praha musí tuto výhodu chránit a dál rozvíjet. |
Kamenivo, základní složka betonu, se do Prahy dováží převážně z pískoven na sever od hlavního města, z okolí řek Vltavy a Labe. Pro přepravu suroviny existují dvě hlavní cesty – silniční a vodní. A právě zde se ukazuje zásadní rozdíl. Zatímco silniční doprava využívá přetížené komunikace, jako jsou dálnice D8, D7 nebo silnice I/9, což způsobuje časté dopravní zácpy zejména na příjezdech do hlavního města, lodní doprava využívá spolehlivou splavnost této části Vltavy a pomáhá snižovat zatížení klíčových příjezdových tras.
„Vodní cesta po Vltavě nabízí efektivní alternativu. Kamenivo lze přepravit z pískoven přímo k betonárnám, které mají přístaviště pro nákladní lodě. Tento způsob zásobování je již zautomatizovaný a funguje skvěle,“ uvádí Šimáček a zároveň vyzývá k širšímu využívání lodní dopravy i v jiných odvětvích: „Doprava materiálů po řece přispívá k udržitelnosti stavebních projektů, což je v době rostoucích požadavků na ekologická řešení důležité. Potenciál má však i v dalších oblastech průmyslu či zásobování měst. Názorně to vidíme v Paříži, Basileji i dalších evropských metropolích, kde se lodní doprava intenzivně využívá i k přepravě spotřebního zboží, ale i odvozu odpadu či výkopového materiálu. Mysleme na propojení s říční přepravou, až budeme budovat nová překladiště či cyklodepa.“
I v menších vnitrozemských evropských městech je říční doprava běžnou součástí zásobování. Na snímku lodní doprava kameniva v belgickém městě Namur.
Praha má díky Vltavě obrovský potenciál – a už nyní jej využívá. Aby však byla schopná držet krok se svým stavebním rozvojem, je nezbytné, aby se infrastruktura lodní dopravy dál rozvíjela. Budování přístavů a překladišť, které propojí silniční, železniční a lodní dopravu, je tou správnou cestou, jak zvýšit využití kombinovaných přeprav surovin, materiálů a zboží.
