Až po letech se nyní ukázalo, že lidé o všechny peníze přijdou. Dlužnická firma totiž zkrachovala a její konkurs nyní končí pro nedostatek majetku.
Posvítit si na roli Jiřího Teryngela, který klientům v době prvních potíží projektu sliboval návratnost jejich investice a lákal je do nových projektů kolektivního investování, hodlá samotný ministr spravedlnosti Karel Čermák.
"Tento případ si nechám prověřit. Prozatím mám k dispozici jen informace z médií. Požádám proto neprodleně příslušné státní zastupitelství o zprávu v této kauze a obrátil jsem se dopisem se žádostí o prověření pozice Jiřího Teryngela v této věci i na Českou advokátní komoru. Následně pak uvážím setrvání doktora Teryngela v komisi Legislativní rady vlády," sdělil Karel Čermák.
Sám Teryngel nechtěl na dotaz, zda již s ministrem spravedlnosti o případu hovořil, odpovědět. "Já se s vámi o tom nebudu bavit. Jdete po mně jako slepice po flusu a já s vámi o tom prostě nebudu mluvit," řekl pouze Teryngel.
Zatímco další působení Teryngela v legislativní radě vlády, kde pracuje v komisi pro trestní právo (a podílí se na přípravě zákonů, jež mají postihovat kriminální chování) je nyní ohroženo, potíže jako soukromý advokát spíše mít nebude.
Advokátní komora může zahájit proti svým členům kárné řízení a případně je vyloučit jen u případů, které nejsou starší než dva roky. Teryngel podle elektronické verze obchodního rejstříku působení v zkrachovalém projektu kolektivního investování ukončil již v roce 2000.
"Samozřejmě, že je možné, že doktor Teryngel porušil etická pravidla chování advokátů, ale v tuto chvíli to bezpečně a objektivně konstatovat nemohu. Na první pohled a bez záruky to ale vypadá, že případný kárný prohřešek bude už promlčen," říká ministr spravedlnosti.
Potíže s advokátní licencí má Teryngel i kvůli jinému svému případu. Podle mínění komory se prohřešil tím, že v kauze sporného pronájmu Českého domu zastupoval obě strany - stát i nájemce. Komora kvůli tomu ze svých řad Teryngela vyloučila, pražský soud však její verdikt zrušil. "Čekáme na výsledek našeho odvolání," sdělil tajemník advokátní komory Ladislav Krym.
O co v případu šlo
Příběh kolektivního investování začal koncem roku 1993 v Turnově, kde podnikatel Vladimír John založil firmu T. M., s. r. o. Firma lákala klienty na zhodnocení peněz až o 36,5 procenta. Klientů nejdříve přibývalo, v roce 1996 však nastal zlom.
Tehdy zkrachoval podobný projekt kolektivního investování firmy Futurum Aurum ruského podnikatele Alima Karmova (který je za zpronevěru ve vězení). Toho se Johnovi klienti lekli a mnozí chtěli peníze zpět. V tu chvíli John udělal obratný tah a založil nové firmy s podobnými názvy T. M. Investment a T. M. International (v její dozorčí radě zasedl Jiří Teryngel).
V květnu 1996 pak Vladimír John a Jiří Teryngel posílají klientům dopis a oznamují jim, že původní projekt zhodnocování peněz se dostal do úzkých. Uvádějí, že proti vkladům ve výši 118 milionů stojí majetek v tržní hodnotě 223 milionů korun.
Namísto jeho prodeje a zaslání zhodnocených peněz však předkládají nový projekt. Dluhy převezme firma T. M. Investment, která za peníze klientů bude nakupovat, ozdravovat a se ziskem prodávat firmy a peníze do dvou let vrátí. Většina klientů to přijala a vzala si od T. M. Investmentu směnku, ručenou firmou T. M. International (ta dodnes klientům za vklady ručí).
"Nová smlouva zajišťuje výnos 19 procent," napsali k tomu Teryngel a John klientům. Peníze už klienti nikdy neviděli. Většina firem ze skupiny T.M. postupně měnila majitele i názvy a zkrachovala a nezanechala po sobě žádný majetek ani doklady, co se s ním stalo.
Případ šetřila i policie, která loni navrhla stíhat Johna za rozsáhlou majetkovou trestnou činnost. Státní zástupce Augustin Hrbotický případ odložil. Po stížnosti klientů však bude muset ještě jednou kauzu posoudit, nyní už pod drobnohledem ministra spravedlnosti.