Rozstřel
Sledovat další díly na iDNES.tvPodle Štěpána je velký problém České republiky v tom, že nakupuje plyn na burze, místo aby měla zajištěné dlouhodobé kontrakty.
„Nemáme dvoustrannou smlouvu a musíme nakupovat na burze. Plyn pro Českou republiku není určený dvoustrannou smlouvou, ale poptávkou a nabídkou na burze. A ta je deformovaná,“ míní analytik.
Jako příklad uvádí Slovensko, které má svou spotřebu ve výši 5 miliard kubických metrů z 3,5 miliard krytou dlouhodobým kontraktem. „A my bychom potřebovali to samé,“ vysvětluje Štěpán.
Náklady České republiky za zbytečně vysoké ceny plynu odhaduje ročně zhruba na sto miliard korun. „Platíme zbytečně třikrát víc, než je nutné,“ shrnuje.
Česko sice odebírá plyn z Německa, podle Štěpána však vzhledem k ostrému protiruskému postoji může hrozit, že Rusko přitlačí na německé obchodníky a objemy pro Česko jim pokrátí. „Naši politici by měli být nejvíc zdrženliví v celé Evropě. Podobně jako rakouští či němečtí,“ domnívá se Štěpán. Cílem podle něj je, aby nezkrachoval průmysl, nestoupala nezaměstnanost a i domácnosti byly schopné vysoké ceny hradit.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvNáhradní řešení jsou podle Štěpána obtížná a krátkodobě nedostupná. „Norský plyn sem nedoteče, nejsou plynovody, v případě krize si to odeberou Němci. Zdroje všeho jsou na východě. Když budeme kupovat na západě, bude to vždy s obrovskou přirážkou,“ vypočítává. „Za pět let může být LNG terminál, plynovod ze severu,“ odhaduje.
Jedním z řešení do budoucna by podle něj mohla být společná energetická burza zemí V4, kde by si středoevropské země vzájemně mohly obchodovat své přebytky, ať už zemního plynu nebo elektřiny.
Vláda by podle Štěpána měla řešit problém drahého nákupu plynu. „To je příčina. Pak by nebylo nutné řešit důsledky nějakou formou žebračenek,“ říká analytik. „Nemůžeme si dlouhodobě dovolit kupovat drahý plyn od německých překupníků. To je konec české ekonomiky. Likvidujeme si průmysl.“
