Ministryně financí Alena Schillerová počítá v příštím roce s příjmy 2,2 bilionu a výdaji ve výši téměř 2,6 bilionu korun. Rozpočet tak má skončit v mínusu 389 miliard korun, tedy ještě o 79 miliard vyšším než letos.
Předložit návrh s tak vysokým schodkem umožnilo ministryni mimo jiné to, že minulý týden koalice přehlasovala veto prezidenta Petra Pavla a prosadila rozvolnění pravidel rozpočtové odpovědnosti. Bez zavedení volnějších pravidel by vláda musela skokově snížit schodek z letošních 310 miliard na méně než polovinu.
„Ekonomika je na rovnováze, takže podpora růstu ze strany státu na dluh je nejen nepotřebná, ale dokonce škodlivá – zvyšuje totiž celkovou poptávku v ekonomice nad neutrální úroveň. Tím pádem tlačí Českou národní banku k tomu, aby zvyšovala úrokové sazby,“ upozornil ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Schillerová navrhuje schodek 389 miliard, na obranu dá vláda dvě procenta HDP |
„Objem investic neboli kapitálových výdajů v podílu k HDP bude v příštím roce podle návrhu mírně vyšší než letos. Pokud ale budou tyto investice voleny bez vazby na analýzu přínosů a nákladů, jak se to rýsuje třeba u plánu výstavby nové pražské nemocnice, pak může být velký objem investic jen velkým vyhazováním peněz z okna,“ dodal.
Dvě různé metodiky?
Podle ekonoma Trinity Bank Lukáše Kovandy samotný schodek státního rozpočtu 389 miliard korun odpovídá při ministerstvem financí očekávaném nominálním hrubém domácím produktu 9,531 bilionu zhruba 4,1 procenta HDP.
„Číslo 2,8 procenta HDP, které resort financí uvádí, se vztahuje k jinému ukazateli – saldu celého sektoru vládních institucí (tedy včetně například výsledku hospodaření krajů a obcí, tradičně zhusta přebytkových), podle evropské metodiky a fiskálně-strukturálního plánu, navíc po aplikaci evropské obranné únikové doložky. Ministerstvo financí samo dodává, že bez využití obranné doložky očekává saldo −3,5 procenta HDP,“ upozornil.
Proto podle něj nelze říkat, že Česko má rozpočtový schodek jen 2,8 procenta, jak zaznívá v debatách, protože jde o smíchání dvou různých metodik.
„Zešíleli, brutálně nezodpovědné, katastrofa.“ Opozice tepe vládu za deficit |
To potvrzuje i člen Národní rozpočtové rady Petr Musil. „Navíc nevíme, jestli všechny obranné výdaje, které vláda hodlá zahrnout do evropské výjimky, budou opravdu nakonec uznány. A pokud nebudou uznány nebo jich bude uznána jen část, pak se dostáváme přes tři procenta HDP,“ říká.
Také on varoval před růstem úrokových sazeb, k němuž takto zásadní zvýšení schodku povede. To totiž ve finále zdraží půjčky firmám i domácnostem. „Objem peněz, který si vláda chce půjčovat, má vliv na úrokové sazby. Pokud bude vláda zvyšovat své výdaje a neustále navyšovat svou výpůjční potřebu, bude tím odsávat volné peníze pro soukromý sektor. To mimo jiné povede také k dražším hypotékám,“ uvedl.
Že štědrý rozpočet povede ke zdražování očekává i Kryštof Míšek z Argos Capital: „Dodatečné vládní výdaje se v prostředí vyčerpaných kapacit promítají do vyšší reálné produkce jen omezeně. Mnohem snadněji se přelévají do růstu cen i mezd. Takto vysoký schodek proto může zbytečně podporovat inflační tlaky,“ vysvětluje s tím, že to bude komplikovat měnovou politiku České národní banky, která by jinak mohla úrokové sazby snižovat rychleji.
Budoucí snižování schodku je nepravděpodobné
Musil kritizuje i tezi vlády, že je třeba nyní deficity navýšit, aby v budoucnu mohly klesat. „Je to asi jako kdybych řekl, že chci zhubnout, ale nejdřív musím ještě deset kilo přibrat.“
Také podle Kovandy je tvrzení o přechodném zvýšení rozpočtu problematické. A to i proto, že v roce 2028 se České republice výrazně zmenší možnost využít obrannou únikovou doložku a zároveň stát vstupuje do dalších nákladů, které jsou politicky velmi obtížně vratné – vyšší platy, zdravotnictví, obrana, důchody či energetické podpory. „Dokázat během jediného roku přejít z dnešní fiskální expanze k výrazné konsolidaci bude vyžadovat buď velmi silný růst příjmů, nebo skutečné škrty,“ varuje.
Být lepší než Slovensko nestačí
Ministerstvo financí v tiskové zprávě upozornilo na to, že saldo ČR je lepší než průměr Evropské unie a výrazně lepší než u sousedů. Podle Musila ale vláda uměle čísla vylepšuje, když srovnává české saldo bez započítání části výdajů na obranu, se saldem okolních zemí, které ale náklady na obranu započítávají v plné výši. „Pro nás země jako Polsko, Slovensko nebo Maďarsko nemají být inspirací, ale varováním,“ upozorňuje Musil a zdůrazňuje, že například v Polsko má desetileté vládní dluhopisy už na víc než šestiprocentní úrokovou míru. Obsluha státního dluhu pravděpodobně zdraží v příštím roce už na 130 miliard korun.
Přesto podle Kovandy deficit ve výši 389 miliard neohrozí mezinárodní rating České republiky, a to především díky stále nízkému dluhu pohybujícímu se kolem 47 procent HDP. „Česko zůstává z evropského hlediska fiskálně relativně solidní zemí a žádná okamžitá dluhová krize nehrozí. Pokud se ale v dalších rozpočtech ukáže, že 350–400miliardové schodky jsou novým standardem i při růstu ekonomiky, pak by se výhled ratingu mohl začít zhoršovat,“ uzavřel.
