Nově by tak měla být stanovena pravidla pro výpočet daně z příjmu firem a pro to, jak je mohou berní úředníci vybírat. Zároveň by měl podnikatel chodit kvůli daním, clu i sociálnímu pojištění jen na jedno místo, a ne na tři jako dnes.
"Ano, můžeme to potvrdit," řekl k záměrům vlády v příštích týdnech ministr financí Miroslav Kalousek, pod kterého tento balíček spadá. Vláda zákony představí ve formě takzvaných věcných záměrů, což bývá základní kostra a představy, jak a co by se mělo měnit.
Reforma, nebo dobrý marketing?
O trojici zákonů, které teď budou politici prodávat jako pokračování reformy, se přitom už dlouho mluví a některé dokonce několik let leží hotové, ale neschválené. Největší pozornost je z celého balíčku upřena na nový zákon o dani z příjmu.
"Zákon je třeba zjednodušit, aby se v něm lépe orientovalo," řekl při nástupu do úřadu loni na podzim náměstek ministra financí Peter Chrenko.
Jednou z největších změn, o které se uvažuje, je, že by zákon na rozdíl od dnešní úpravy nevyjmenovával daňově uznatelné náklady pro firmy. Jejich výčet v textu začíná písmeny A, vyčerpá celou abecedu a končí až ZS.
Místo toho by nová norma říkala, že si lze z daní odečíst jen náklady směřující k dosažení zisku, které jsou v souladu s dobrými mravy. Proti tomu však brojí i někteří daňoví experti, podle nichž by to vedlo k nekonečným diskusím firem s finančními úřady, jestli zrovna tenhle náklad na reprezentaci ještě lze uznat, anebo už ne.
V zákoně se rovněž uvažuje o tom, že by měl více zdanit některé majetkové přesuny. Proti tomu se však staví i část ODS s tím, že by to postihlo hlavně jejich bohatší voliče.
Velká debata se vede už několik let také kolem další části daňového batohu. Tou je vznik jednoho úřadu pro výběr daní, cel i sociálního pojištění. Podnikatelé by pak nemuseli obíhat několik míst a stát by ušetřil, protože se činnost těchto úřadů částečně překrývá.
Na tomto plánu se začalo pracovat na ministerstvu financí už za sociálnědemokratického ministra Bohuslava Sobotky. Pokračovalo se za Vlastimila Tlustého a nyní i za Kalouska.
Plán se však stal trnem v oku státním úředníkům – aby měl smysl, neobejde se totiž bez propouštění. Loni už to vypadalo tak, že vláda schválila alespoň sloučení výběru daní a cel. K němu mělo dojít v roce 2010 a znamenalo by to úsporu zhruba poloviny ze sedmi tisíc celníků.
Prolomit odpor sociálních úřadů ke sloučení se tehdy nepodařilo, takže se pohlcení správy sociálního zabezpečení odložilo až na rok 2014. Nyní, v souvislosti s balíčkem, však začalo ministerstvo financí opět uvažovat o tom, že by se měly všechny úřednické sítě sloučit najednou.
"Debatujeme o tom, samozřejmě by to bylo rychlejší, ale pak by se zřejmě musela udělat měkčí verze," říká ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
"Měkčí" verze spojení podle něj znamená, že podnikatel by měl sice na všechno jen jeden účet, ale pak by se zpracování daní i sociálního pojištění dál větvilo na oddělené úřady jako dnes.
Oproti tomu "tvrdší" verze by spočívala v tom, že by byl výběr daní, cel i sociálního pojištění na jednom úřadu i včetně zaměstnanců a technologií. To se podle Nečase nedá stihnout do roku 2010.
"Je jasné, že pokud se teď budou chtít spojit s daněmi nejen cla, ale i sociální, tak se to zpozdí celé. Sociální správa bude proti," říká navíc jeden z úředníků.
Daňový vysloužilec
Největším veteránem v celém nově marketingově zabaleném vládním balíčku je návrh nového daňového řádu. V podstatě jde o nový zákon o správě daní a poplatků určující, jak mohou berní úředníci postupovat při výběru daní.
Ten už byl připraven a dokonce se několikrát dostal i do vlády. Vždy se však vrátil s nějakými připomínkami zpět na ministerstvo financí. Nicméně už je napsaný a dokonce i rozepsaný dopodrobna do paragrafů.
"Teď se bude muset vrátit o krok zpět do podoby věcného záměru," řekl MF DNES dobře informovaný zdroj. Jednu výhodu však napasování tří zákonů do jednoho reformního batohu má. Podle expertů bude mít větší šanci projít, než když se o zákonech roky debatuje samostatně.
"Ano, můžeme to potvrdit," řekl k záměrům vlády v příštích týdnech ministr financí Miroslav Kalousek, pod kterého tento balíček spadá. Vláda zákony představí ve formě takzvaných věcných záměrů, což bývá základní kostra a představy, jak a co by se mělo měnit.
Reforma, nebo dobrý marketing?
O trojici zákonů, které teď budou politici prodávat jako pokračování reformy, se přitom už dlouho mluví a některé dokonce několik let leží hotové, ale neschválené. Největší pozornost je z celého balíčku upřena na nový zákon o dani z příjmu.
"Zákon je třeba zjednodušit, aby se v něm lépe orientovalo," řekl při nástupu do úřadu loni na podzim náměstek ministra financí Peter Chrenko.
Jednou z největších změn, o které se uvažuje, je, že by zákon na rozdíl od dnešní úpravy nevyjmenovával daňově uznatelné náklady pro firmy. Jejich výčet v textu začíná písmeny A, vyčerpá celou abecedu a končí až ZS.
Místo toho by nová norma říkala, že si lze z daní odečíst jen náklady směřující k dosažení zisku, které jsou v souladu s dobrými mravy. Proti tomu však brojí i někteří daňoví experti, podle nichž by to vedlo k nekonečným diskusím firem s finančními úřady, jestli zrovna tenhle náklad na reprezentaci ještě lze uznat, anebo už ne.
V zákoně se rovněž uvažuje o tom, že by měl více zdanit některé majetkové přesuny. Proti tomu se však staví i část ODS s tím, že by to postihlo hlavně jejich bohatší voliče.
Velká debata se vede už několik let také kolem další části daňového batohu. Tou je vznik jednoho úřadu pro výběr daní, cel i sociálního pojištění. Podnikatelé by pak nemuseli obíhat několik míst a stát by ušetřil, protože se činnost těchto úřadů částečně překrývá.
Na tomto plánu se začalo pracovat na ministerstvu financí už za sociálnědemokratického ministra Bohuslava Sobotky. Pokračovalo se za Vlastimila Tlustého a nyní i za Kalouska.
Plán se však stal trnem v oku státním úředníkům – aby měl smysl, neobejde se totiž bez propouštění. Loni už to vypadalo tak, že vláda schválila alespoň sloučení výběru daní a cel. K němu mělo dojít v roce 2010 a znamenalo by to úsporu zhruba poloviny ze sedmi tisíc celníků.
Prolomit odpor sociálních úřadů ke sloučení se tehdy nepodařilo, takže se pohlcení správy sociálního zabezpečení odložilo až na rok 2014. Nyní, v souvislosti s balíčkem, však začalo ministerstvo financí opět uvažovat o tom, že by se měly všechny úřednické sítě sloučit najednou.
"Debatujeme o tom, samozřejmě by to bylo rychlejší, ale pak by se zřejmě musela udělat měkčí verze," říká ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas.
"Měkčí" verze spojení podle něj znamená, že podnikatel by měl sice na všechno jen jeden účet, ale pak by se zpracování daní i sociálního pojištění dál větvilo na oddělené úřady jako dnes.
Oproti tomu "tvrdší" verze by spočívala v tom, že by byl výběr daní, cel i sociálního pojištění na jednom úřadu i včetně zaměstnanců a technologií. To se podle Nečase nedá stihnout do roku 2010.
"Je jasné, že pokud se teď budou chtít spojit s daněmi nejen cla, ale i sociální, tak se to zpozdí celé. Sociální správa bude proti," říká navíc jeden z úředníků.
Daňový vysloužilec
Největším veteránem v celém nově marketingově zabaleném vládním balíčku je návrh nového daňového řádu. V podstatě jde o nový zákon o správě daní a poplatků určující, jak mohou berní úředníci postupovat při výběru daní.
Ten už byl připraven a dokonce se několikrát dostal i do vlády. Vždy se však vrátil s nějakými připomínkami zpět na ministerstvo financí. Nicméně už je napsaný a dokonce i rozepsaný dopodrobna do paragrafů.
"Teď se bude muset vrátit o krok zpět do podoby věcného záměru," řekl MF DNES dobře informovaný zdroj. Jednu výhodu však napasování tří zákonů do jednoho reformního batohu má. Podle expertů bude mít větší šanci projít, než když se o zákonech roky debatuje samostatně.
