PŘEHLEDNĚ:
Reforma je podle Topolánka nezbytná pro to, aby bylo možné sestavit rozpočet na příští rok. „Bude zaznívat kritika zprava i zleva. Zprava, že není krystalicky čistá, zleva, že je příliš tvrdá. Reforma je přesně taková, jak to umožňuje situace v Poslanecké sněmovně. Tedy že je nejen nutná, ale i proveditelná,“ řekl v úvodu.
Balík je podle Topolánka sociálně citlivý, podporuje rodiny s dětmi a umožňuje plnit závazky vůči Unii, aby Česko mohlo přistoupit k eurozóně.
Hlavní příčinu finančních problémů vidí vláda v nárůstu mandatorních, tedy povinných výdajů. Bez reforem by totiž už v roce 2009 byly větší než veškeré příjmy státního rozpočtu. Proto reforma výrazně mění především systém sociálních dávek. Podle výpočtů ministerstva by během čtyř let vzrostly na dvojnásobek.
„Dvojnásobný nárůst sociálních dávek si nemůže dovolit ani ta nejbohatší ekonomika na světě, notabene ta česká,“ řekl ministr práce Petr Nečas.
„Penzisté jsou extrémně závislí a valorizace jim zůstane,“ dodal.
Nižší porodné, pastelky za vlastní
Všechny další dávky budou dány nominálně v zákoně a jen zákonem je také bude možné měnit. Výrazně se budou měnit i dávky rodičovské. Napříště se bude uplatňovat tzv. třírychlostní systém; výše dávky se bude odvíjet podle doby, po kterou ji bude stát vyplácet.
Další změnou je úprava porodného. Bude se měnit i podle narození prvního a dalších dětí. „Je myslím obvyklé, že se některé věci dědí,“ komentoval to Nečas. Při narození prvního dítěte rodiče dostanou 15 tisíc, při narození dalšího 13 tisíc korun.
Celkový dopad na rozpočet bude v příštím roce asi osm a půl miliardy, dodal ministr.
Tři dny marodění zdarma, do důchodu v 65
Zcela jinak se bude vypočítávat i nemocenská. Po reformě budeme první tři dny nemoci doma zadarmo.
Reforma má motivovat k práci důchodce, kteří by i při úvazku na dobu neurčitou měli mít nárok na výplatu penze. Po roce 2030 má být důchodovým věkem 65 let. Mění se také způsob výpočtu doby, po které vzniká nárok na důchod. Vláda počítá, že po reformě by tam neměla být započítávána doba studia.
Velké změny chystá vláda i na trhu práce. Hodlá penalizovat pasivní chování a pouhé příjemce sociálních dávek. Tvrdě chce trestat zaměstnávání načerno. Bez podpory by měli zůstat také ti nezaměstnaní, kteří o práci přišli za hrubé porušení svých povinností.
Kolik zaplatíme na daních?
Vládou nakonec prošla verze, o které se spekulovalo už dříve. Daň z příjmu bude jednotná - na patnácti procentech. Zmizí tedy dosavadní pásma podle příjmu. Výpočet se však nebude provádět ze současné hrubé mzdy, ale z tzv. „superhrubé mzdy“. To je dnešní mzda zvýšená o 35 procent (tedy tolik, kolik platí na zdravotní a sociální pojištění zaměstnavatel). Reálně tedy zaměstnanci zaplatí dvacet procent.

Patnáct, nebo dvacet procent? Vláda sice navrhuje rovnou daň ve výši 15 procent, neznamená to však, že by zaměstnanec s měsíčním příjmem 20 tisíc odváděl státu jen 3000 (15 % ze 20 tisíc) korun. Jako základ se totiž použije tzv. superhrubá mzda. Ta je vyšší o 35 procent, které dnes odvádí rovnou firma a zaměstnanec je na výplatní pásce ani nevidí. V tomto modelovém případě dosahuje superhrubá mzda 27 000 (20 000*1,35) Kč. Teprve z ní by se odváděla patnáctiprocentní daň - v tomto případě 4050 Kč. Pro zaměstnance tak bude rovná daň ve skutečnosti spíše dvacetiprocentní. Patnáct procent se však politikům prodává lépe.
Kabinet schválil i zvýšení snížené sazby DPH z pěti na devět procent. Základní sazba se měnit nemá - zůstane tedy na 19 procentech. Tato změna bude mimo jiné znamenat zdražení potravin a všech dalších položek, na které se dosud uplatňuje snížená sazba. K těm přibudou daně na neekologická paliva.
Daně by pomalu měly klesat i pro podniky. Podle plánu, který se bude vláda snažit prosadit ve Sněmovně, firmy příští rok na daních z příjmů zaplatí 22 procent, v roce 2009 dvacet procent a v roce 2010 sazba klesna až na 19 procent.
Ministr Kalousek slíbil úspory všem, i když v různé míře. Zaměstnanci bez dětí, kteří vydělají méně než 10 tisíc korun, nezaplatí na dani ani korunu, oznámil.
Stejně na tom bude i zaměstnanec s třemi dětmi a manželkou bez příjmu, pokud nevydělá víc než 33 300 korun měsíčně. Nejvíc ale na reformě vydělají lidé s vysokými příjmy. Manažer se stotisícovým příjmem ušetří až 7505 korun měsíčně. Rodina se dvěma dětmi, kde jeden rodič vydělává 25 tisíc a druhý patnáct, si měsíčně polepší jen o 494 korun.
Jestli nakonec navrhované změny skutečně projdou, však záleží na poslancích. Ti totiž musí reformu schválit. Potřeba bude každý hlas.
DOPADY ZMĚN DANĚ Z PŘÍJMŮ NA VYBRANÉ TYPY DOMÁCNOSTÍ (kolik ušetří v roce 2008 oproti roku 2007) | ||||
---|---|---|---|---|
Měsíční hrubá mzda | ||||
10 000 | 20 000 | 30 000 | 50 000 | |
Zaměstnanec, bez dětí | 450 Kč | 38 Kč | 159 Kč | 1614 Kč |
Zaměstnanec, 1 dítě | 820 Kč | 408 Kč | 529 Kč | 1984 Kč |
Domácnost, 1 dítě | 370 Kč | 920 Kč | 459 Kč | 175 Kč |
Domácnost, 2 děti | 740 Kč | 1290 Kč | 829 Kč | 545 Kč |
Domácnost, 3 děti | 2407 Kč | 1660 Kč | 1199 Kč | 915 Kč |
Pozn.: U domácností se uvažuje využití společného zdanění manželů v roce 2007 |