„Jedná se o příspěvek, který by měl být vyplácen zaměstnavatelům, aby si udrželi své zaměstnanci i v dobách, kdy následkem vnějších vlivů jako je hospodářská krize nebo třeba sankce proti Rusku, nebo třeba nečekané živelní katastrofy velkého rozsahu nemají pro své zaměsnance dostatek práce a museli by je jinak propustit,“ řekla ministryně. Systém kurzarbeit funguje v sousedním Německu, odkud pochází i jeho název.
Dvacet procent průměrného platu bude podle Marksové stát vyplácet prostřednictvím Úřadů práce z peněz určených na aktivní politiku zaměstnanosti. Ministr financí Andrej Babiš z hnutí ANO si ale prosadil, že žádost každé jednotlivé firmy o takový příspěvek bude posuzovat vláda. Příspěvek bude možné vyplácet půl roku, v krajním případě maximálně ještě další půlrok.
Aby vůbec mohl být „kurzarbeit“ spuštěn, bude muset nejprve vláda svým nařízením stanovit, že existují podmínky pro to, aby firmy o peníze mohla žádat. „Ve druhém kroku, což byl zásadní požadavek ministra financí, bude vláda o každé jednotlivé žádosti,“ řekla Marksová. Princip kurzarbeitu bude chtít vláda v parlamentu prosadit novelou zákona o zaměstnanosti, která už je v parlamentu.
„Je mnohem lepší chodit do práce a vykonávat alespoň nějakou činnost, než být zaregistrován jako nezaměstnaný,“ hájila ministryně Marksová princip, na němž se vláda shodla. „Je to výhodné i pro stát. Když se porovnají náklady na to, kolik by stálo, kdyby ten člověk šel opravdu na úřad práce a pobíral podporu v nezaměstnanosti a kolik bude stát tohle, když stát bude připlácet 20 procent jeho průměrné mzdy, tak je to skutečně výhodné i pro stát,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí.
O možnosti zavedení kurzarbeitu v Česku začali politici více mluvit poté, co se začaly řešit sankce vůči Rusku kvůli situaci na východě Ukrajiny a odvetná opatření Putinova režimu. „Věřím, že kurzarbeit bude a že bude co nejrychleji,“ uvedl nedávno odborový předák Josef Středula. (více zde)
