Právě vidina většího blahobytu je podle sociologů pro občany největším lákadlem, proto by zdůrazňování těchto dopadů mohlo zvednout ručičku barometru proevropských nálad.
Nyní podpora vstupu do EU v Česku stagnuje na 46 procentech, což je méně než v jiných kandidátských zemích. Ačkoli ekonomové považují vládní prognózy mnohdy za přehnaně optimistické, se základní myšlenkou vesměs souhlasí.
"Budou-li pokračovat reformy, pak životní úroveň u vás určitě poroste rychleji než ve starých zemích EU," uvedl ekonom německé Deutsche Bank Bernd Kleps.
Vyšší růst lze podle ekonomů očekávat díky propojení s bohatou Evropou, dalšímu přílivu investic a tlaku EU na zlepšení zdejšího prostředí. Stejnou zkušenost mělo Španělsko či Portugalsko, kde mzdy po vstupu rychle stouply o polovinu.
Tempo, jakým se budou příjmy českých domácností zvyšovat, je však ve hvězdách. Česko se například bude muset v příštích letech smířit s útlumem vládních výdajů, na což vládní průzkumy zapomínají.
"Prognózované údaje od letošního roku jsou superoptimistické a předpokládají úspěšnou reformu rozpočtu s okamžitými účinky," varuje bývalý ministr financí, dnes ekonom Raiffeisenbank Pavel Mertlík, jenž přípravu těchto vládních zpráv dříve koordinoval. Dohnat západní Evropu proto podle Mertlíka i dalších expertů nebude tak jednoduché, jak vládní prognóza uvádí.
Vláda slibuje: V unii budeme bohatí
Vládní odborníci vytáhli v době vlažné podpory veřejnosti pro vstup do Evropské unie novou kartu: osvětu týkající se blahodárných efektů, jež by členství v EU mělo mít na příjmy domácností a na celou českou ekonomiku.
Podle čerstvé, téměř čtyřsetstránkové prognózy, kterou v pátek představil na své internetové stránce Úřad vlády, čeká Českou republiku v příštích letech období nebývalé prosperity. Výkon hospodářství se má podle těchto vizí stabilně každým rokem zvyšovat o více než tři procenta.
Spolu s tím mají růst i mzdy a důchody. Dokument schválený vládní radou pro sociální a ekonomickou strategii slibuje v roce 2008 průměrný plat 26 tisíc korun. Po odečtení růstu cen by tak kupní síla mezd měla vzrůst zhruba o 30 procent.
Penzistům, kteří jsou vůči vstupu do EU nejvíce skeptičtí, se do roku 2008 předvídá téměř zdvojnásobení průměrného důchodu na 11 200 až 11 600 korun.
"Pokud se podaří harmonicky sladit růst všech tří nejdůležitějších veličin - mzdové, cenové a ekonomické úrovně -, pak by zapojování do evropské ekonomiky mělo mít jednoznačně pozitivní efekt," uvedla jedna z autorek a členka vládní rady Růžena Vintrová.
Příčinou růstu nemá přitom být povinnost zvýšit platy na nějakou předepsanou úroveň - žádnou konkrétní laťku unie kandidátům nedává ani u mezd, ani u cen, ani u ekonomické výkonnosti. Prosperita se má dostavit díky tomu, že Česko se ještě více zapojí do obchodu s bohatými sousedy, přitáhne nové investory a díky pokračujícím reformám dokáže zlepšit produktivitu a podnikatelské prostředí.
Optimismus místy téměř vráží nůž do zad českých diplomatů, kteří se nyní pokoušejí v EU vyjednat vyšší zemědělské dotace. Autoři totiž píší, že české zemědělství bude prosperovat i se sníženými dotacemi podle návrhu EU.
Navzdory optimistickému tónu však dokument upozorňuje i na řadu rizik: například na hrozbu likvidace slabších firem v odvětvích, které se potýkají s dlouhodobými problémy, především v textilním či kožedělném průmyslu.
Vizi pozvolného dohánění bohaté západní Evropy sdílejí i nezávislí ekonomové, byť k vládním prognózám mají řadu výhrad. A to především proto, že dokument zamlčuje některá rizika a jeví se spíše jako popis ideálního vývoje, jaký by si země mohla přát.
Zapomíná například na nutnost omezit velký rozpočtový deficit, díky němuž nyní ekonomika roste rychleji, než je dlouhodobě udržitelné, což se po vstupu do EU bude muset změnit.
"Dosažení průměrné hrubé mzdy kolem 25 tisíc korun v roce 2008 není nerealistické. Ale bude-li v rámci reformy rozpočtu zmrazen či výrazně zbrzděn růst reálných mezd ve státní sféře, bude uvedeného cíle obtížné dosáhnout," míní ekonom Patria Finance David Marek.
"Osobně bych kladl větší důraz na makroekonomickou stabilitu i za cenu, že by to znamenalo ubrat desetinky z očekávaného růstu ekonomiky," doplnil Pavel Sobíšek z HVB Bank.
