Po internetu navíc koluje dopis, ve kterém autor tvrdí, že ministerstvo práce důchodce podvedlo a valorizaci špatně spočítalo. Správně to prý mělo být až 160 korun navíc (viz box).
I proto, aby už voliče nerozčilovala, rozhodla se vláda změnit pravidla. Podle připravovaného návrhu ministerstva práce by měla pravomoc sama rozhodnout o extra navýšení až o 1,7 procenta v případě, že by dle běžných pravidel vycházela valorizace nízká. Při dnešním průměrném důchodu přes 11 tisíc korun to představuje 190 korun navíc.
Ošizená valorizace?Po internetu aktuálně koluje provokativní e-mail, který začíná slovy „Všem důchodcům - čtěte, jedná se o nás“. Neznámý autor v něm popisuje údajně špatně vypočtenou valorizaci důchodů. Vychází mu, že průměrný důchod měl od 1. ledna 2016 stoupnout o 169 korun a nikoliv jen o 40. Ani s jednorázovým přilepšením ve výši 1 200 korun není spokojen. „Jednorázový příspěvek je nebetyčná nesystémová vychytralost,“ rozčiluje se. Autor ale zjevně nepočítal správně. „Nepřesnost spočívá v chybném stanovení růstu reálné mzdy,“ vysvětlilo ministerstvo. Autor do valorizačního vzorce chybně dosadil růst průměrné mzdy namísto reálné. Ta rostla devětkrát pomaleji než mzda průměrná. |
„Nemám problém s tím, že vláda tu kompetenci mít bude za podmínky, že rozhodne o důchodech v rámci finální verze rozpočtu na další rok a jen jednou v roce,“ říká ministr financí a správce státní kasy Andrej Babiš z hnutí ANO.
Vadí mu, že dnes se důchody navyšují salámově - pro letošek musel najít 2,8 miliardy na mimořádné únorové přilepšení pro starobní důchodce ve výši 1 200 korun, o kterém rozhodli poslanci koncem loňského roku. O tom, kolik by extra navýšení činilo, by podle Babiše záleželo na diskusi na vládě s přihlédnutím k výši deficitu.
Vyšší důchody jako předvolební tahák
Ministerstvo s návrhem přichází rok před parlamentními volbami. Lze si tak snadno představit, že čím víc se budou blížit volby a řádná valorizace bude vycházet nízká jako dnes, tím víc bude vláda navyšovat důchody směrem k horní hranici. Vláda by tak podle svého uvážení mohla zvyšovat výdaje na důchody až o 5,4 miliardy korun ročně.
Pravomoc zasahovat do růstu důchodu ztratila vláda v roce 2011 v rámci malé důchodové reformy, které měla úsporný charakter a výrazně zlepšila dlouhodobou udržitelnost výdajů na penze.
„Předpokládáme, že nová pravidla by měla platit již od ledna 2017. Proto navrhujeme, aby byla novela schválena ve Sněmovně v režimu jednoho čtení,“ říká mluvčí ministerstva práce Petr Habáň. Návrh ministryně práce vládě předloží do konce ledna.
Vyšší důchody chce vláda dlouhodobě
Vláda Bohuslava Sobotky se od svého nástupu snaží pravidla valorizace obejít. V roce 2014 prosadila změnu zákona tak, aby se důchody v roce 2015 valorizovaly ne podle vzorce o 60 korun, ale mimořádně o 1,8 procenta, tedy v průměru o 205 korun. O rok také uspíšila návrat k původnímu valorizačnímu vzorci (inflace plus třetina růstu reálné mzdy), který předchozí Nečasova vláda z úsporných důvodů změnila a zpomalila tak na roky 2013 až 2015 růst penzí.
Loni se pak vládní koalice shodla na jednorázovém předvánočním příspěvků důchodcům ve výši 600 korun, ale nakonec poslanci ve Sněmovně rozhodli jinak a bylo z toho 1 200 korun v únoru 2016.
Na všech důchodech (starobních, invalidních, vdovských...) se v roce 2015 vyplatilo 395 miliard korun. Tedy o 35 miliard víc než se vybralo na důchodovém pojištění. Financování důchodů tak prakticky závisí na tom, že je stát zaplatí z jiných daní nebo si na ně půjčí.
