"Podpora 446 milionů korun by se přeměnila na nevratnou dotaci," Míní ředitel Vinařského fondu Jaroslav Machovec. Vinaři sice tvrdí, že mají i podporu ministra zemědělství Petra Gandaloviče, ale ten podle své mluvčí v úspěch návrhu příliš nevěří.
"Nešlo by nejspíše o zákon, ale vládní nařízení. Šlo by ale každopádně o veřejnou podporu a museli bychom proto získat souhlas od Evropské komise. Nepředpokládám, že bychom byli s touto žádostí úspěšní," vzkázal Gandalovič po své mluvčí Táně Králové.
Čeští vinaři rozšířili před vstupem do EU, která výsadbu nových vinic omezuje, s podporou státu plochy vinic zhruba o 7000 hektarů. Mohli přitom čerpat buď nevratnou dotaci od státu, nebo podporu z Vinařského fondu. Tomu ale podle tehdejších podmínek financování fondu musejí od roku 2009 začít polovinu sumy splácet.
"Termín splátek, které mají trvat dalších 15 let se proto nezadržitelně blíží. Splácení poloviny částky, tedy asi 224 milionů korun, by část vinařů velmi znevýhodnila a zhoršila jejich konkurenceschopnost. Věřím, že v průběhu dalších 15 let tyto peníze ve státním rozpočtu chybět nebudou," řekl Machovec.
Na konci 90. let zaujímaly vinice v Česku zhruba 11.500 hektarů. Vloni už ale kolem 19.000, z nichž většina patří do vinařské oblasti Morava. Domácí produkce vína tak po dozrání nových vinic vzroste ze současných 570.000 hektolitrů ročně během několika let až na 700.000 až 800.000 hektolitrů ročně. I tak ale produkce pokrývá jen polovinu poptávky.
Vínu se v Česku daří, jeho spotřeba v posledních letech stoupá. Zatímco v roce 1993 byla průměrně 12 litrů vína na osobu ročně, nyní se pohybuje kolem 17 litrů. I tak ale Česko zaostává za Evropou, kde se průměr pohybuje od 25 do 32 litrů.
