Vietnamci otevřeli úspěšné bistro. Číňané je bleskově okopírovali

Asiaté si s kopírováním konkurence hlavu nelámou a do napodobování úspěšných modelů se vrhají rychle. Zvláštní na tom je, že to ani jedné straně nevadí. Naopak ti, co jsou kopírováni, to berou jako poctu. Asijskou praxi ukázal v "přímém přenosu" letní souboj čínské restaurace s vietnamskou jídelnou.

Bistro Pho Vietnam si manželé Tran Anh Tuan a Giap Thi Lan otevřeli na pražských Vinohradech v polovině června. Jídelna byla očividně úspěšná, kolem poledne se před ní totiž začaly pravidelně vytvářet fronty.

Lidi zaujala nabídka nových neznámých jídel, která se dají spořádat rychle na stojáka. "Nejvíce si kupují polévky Pho ga a Pho bo (polévka s rýžovými nudlemi a kuřecími, respektive hovězími plátky), dále smažené závitky a nesmažené krevetové závitky," říká Tran Anh Thang, osmnáctiletý syn majitelů bistra.

Polovinu zákazníků tvoří cizinci, pro které vietnamská bistra nejsou žádnou novinkou. Češi se s novými jídly teprve seznamují.

"Nejdříve jsou překvapeni, že polévku prodáváme za 79 korun, když ji jinde dostanou mnohem levněji. Když ji ale okusí, tak se vrací a přivádějí další známé. S návštěvností jsme tak velmi spokojeni, protože je větší, než jsme čekali," říká majitelka bistra Lan, která v něm pracuje s manželem a čtyřmi dalšími Vietnamci sedm dní v týdnu od deseti ráno do deseti večer.

Takto vypadá polévka Pho ga v bistru Pho Vietnam.

A takto vypadá nesmažený závitek s krevetami.

Že vietnamská jídla lidem chutnají, si všimli i provozovatelé nedaleké čínské restaurace, která nabízí tradiční čínskou kuchyni několik let. K vietnamské konkurenci vyslali své "špehy" a během pár dnů začali čtyři nejúspěšnější vietnamské chody nabízet i ve své restauraci.

Čínská restaurace Mei Shi Ge ve Slavíkově ulici v Praze na Žižkově

Úspěšná jídla nejprve ochutnali, vyrobili "kopie", nafotili je a začali je propagovat na čelném místě své restaurace tak, že upozadili původní čínské menu. Jídlům ponechali jejich tradiční názvy, pouze "závitek" upravili na "zavítek", a nepatrně je zlevnili.

Takže zatímco ve vietnamském bistru člověk koupí například jeden smažený závitek za 15 Kč, v čínské restauraci dostane dva za 29 Kč, podobně polévka s hovězími plátky Pho ga stojí u Vietnamců 79 Kč, u Číňanů ji člověk pořídí za 75 Kč.

Za nižší cenu ale člověk dostane nižší kvalitu. Zatímco ve vietnamském bistru je například smažený závitek plný masa a koření, v čínské kopii je maso částečně nahrazeno smaženým vajíčkem.  

Asie se díky kopírování cizích nápadů vyvíjí rychle

Čechy by podobné chování nejspíš pořádně dopálilo a šli by si to s "drzým" plagiátorem vyříkat. Asiaté to však berou podle odborníků jinak, neboť Asie je na strategii kopírování úspěšných modelů postavena a vděčí jí za svůj rychlý rozvoj.

"Když v Asii někdo někoho kopíruje, tak je to spíš bráno jako pocta tomu, kdo to vymyslel. Člověk, který je kopírován, to naopak nebere jako zcizení duševního vlastnictví, ale jako potvrzení svého úspěchu. Čím více lidí ho kopíruje, tím jeho prestiž roste," říká sinolog Martin Kříž.

Jeho slova potvrzuje i vietnamistka Eva Pechová. "Napodobovat úspěšné je ve Vietnamu běžnou praktikou. Pokud však Vietnamce napodobí Číňané, kteří se na ně trochu povyšují, musí to být obzvlášť velká pocta," uvažuje Pechová.

Majitelé bistra

Giap Thi Lan (41) a její manžel Tran Anh Tuan (42) přišli do Česka před 13 lety. Ve Vietnamu se oba do té doby živili provozováním restaurace. Kuchařské umění rozvíjeli i v ČR. Nejprve v Chebu, kde v asijské tržnici vařili pro Vietnamce. Do Prahy se přistěhovali v roce 2008. Nejprve si otevřeli obchod s potravinami, k němu si 16. června přibrali i vietnamské bistro Pho Vietnam. Nyní ho chtějí rozšířit o restauraci a kavárnu. Mají dva syny. Na dovolenou nejezdí, protože oba stále pracují.

Majitelka vietnamského bistra její slova potvrzuje. "Víme, že nás Číňané napodobili, a jsme na to pyšní. Znamená to, že jim naše vietnamské jídlo chutná," říká spokojeně Lan.

Že by kvůli tomu její podnik přišel o zákazníky, se nebojí. "Ať si nabízejí, co chtějí. Naše jídlo nemohou jen tak napodobit. Používáme jiné koření a děláme to jinak. Kuchařské umění se v naší rodině dědí. My sami máme praxi 20 let a i naši rodiče už byli kuchaři. I když se to jmenuje stejně, stejné to nikdy nebude," říká sebevědomě jednačtyřicetiletá Lan, která shání suroviny do svého bistra ve vietnamské tržnici SAPA.

Jejím snem je vybudovat velkou vietnamskou restauraci zhruba pro sto hostů. "Lidé v bistru se nás ptají, zda nemáme ještě další jídla. Rádi bychom jim širší výběr specialit nabídli. K tomu ale potřebujeme větší prostor. Hledáme místo pro restauraci a kavárnu, kde by mohlo být až sto míst. Pokud ho najdeme, restauraci otevřeme ještě letos," dodává Lan.