Analýzu zpracovali experti z Ekonomické fakulty Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a z Oddělení environmentální geografie Ústavu geoniky Akademie věd ČR. Analytici v ní vycházeli z dat o realizovaných prodejích rodinných domů a objektů individuální rekreace z katastru nemovitostí za období od roku 2014 do roku 2024.
„Na základě naší analýzy lze říci, že přítomnost větrných elektráren nemá v českých podmínkách statisticky významný negativní vliv na ceny nemovitostí v okolních oblastech. Ceny jsou spíše ovlivněny geografickými, ekonomickými a sociálními faktory daných regionů než přítomností samotných elektráren,“ řekl David Slavata z Ústavu oceňování majetku na Ekonomické fakultě VŠB – Technické univerzitě Ostrava. V Česku je v současnosti na území více než stovky obcí přes 200 větrných elektráren.
Akcelerační zóny mají urychlit budování větrníků, zákon směřuje do Senátu![]() |
Výstavbu větrných elektráren často provází obava lidí ze snížení hodnoty nemovitostí. „Naše dlouholeté výzkumy ovšem ukazují, že v lokalitách, kde se větrné elektrárny postavily, dochází k tzv. efektu familiarizace. Díky osobní zkušenosti obyvatel s elektrárnami dochází k odbourávání původních obav z možných negativních dopadů, zvyknutí si na elektrárny jako na běžnou součást krajiny a převažuje vnímání jejich pozitivních přínosů pro místní rozvoj,“ uvedl Bohumil Frantál z Akademie věd ČR.
Větrníky pomáhají rozvoji
Podle Komory OZE větrné elektrárny naopak mohou přispívat k rozvoji venkovských oblastí, a to například finančními odměnami, které provozovatelé elektráren vyplácejí obcím nebo i přímými finančními benefity či slevami pro místní obyvatele. „Peněžní příjmy z větrných elektráren umožňují obcím investovat do rozvoje infrastruktury a služeb, což vytváří atraktivnější prostředí pro život a přitahuje nové obyvatele,“ podotkl předseda Komory OZE Štěpán Chalupa.
V Polné může přibýt sedm větrných elektráren, lidé se vyjádří v anketě![]() |
Připomněl, že tento rozvoj podporuje i nově schválený zákon, který zavádí povinný poplatek z elektřiny vyrobené ve větrných elektrárnách. Ten bude plynout přímo obcím a nahradí či případně doplní i dosud nejvíce používané dohody s obcemi.
Česko ale v rozvoji a využívání větrné energie podle dlouhodobých statistik výrazně zaostává. V loňském roce pokryly větrné elektrárny ČR jedno procento v tuzemsku spotřebované elektřiny, přičemž podíl v posledních letech stagnuje. Celoevropský podíl větrných elektráren na spotřebě v loňském roce vzrostl na 20 procent.